Duchovní otec českého správního práva a jeden z nejviditelnějších soudců v zemi Josef Baxa patří již více než dvě desetiletí k elitě mezi paragrafy. V roce 2012 obsadil v anketě Lidových novin o nejvlivnější právníky páté místo. O dva roky později mu v podobném žebříčku sestaveném elektronickým měsíčkem Epravo.cz Digital patřila třetí příčka za předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a autorem nového občanského zákoníku Karlem Eliášem. Poté co vloni opustil křeslo předsedy Nejvyššího správního soudu, ale postupně začal ztrácet svůj "formální" vliv. V současném ročníku ankety o nejvlivnější právníky tak obsadil "jen" deváté místo.
Do starého železa nepatřím
Od loňského září, kdy Josef Baxa skončil na předsednickém postu instituce, kterou pomohl sám vybudovat, je z něj řadový soudce Nejvyššího správního soudu. Služební byt vyměnil za ubytovnu. Auto s řidičem na svých cestách mezi Brnem, kde sídlí Nejvyšší správní soud, a Plzní, kde bydlí, vyměnil za vlak. A obejít se musí i bez části svojí velké knihovny, donedávna plné odborných publikací a celých ročníků odborných časopisů − do plzeňského bytu se prostě nevešla.
Nabízené místo v Justiční akademii podle svých slov hrdě odmítl − tvrdí, že nepotřebuje, aby mu někdo hledal trafiku. Místo u Ústavního soudu, o kterém se pro něj v odborných kruzích spekulovalo, nedostal. Přesto nelituje.
nyní pracuje jako soudce Nejvyššího správního soudu. Od roku 2003 až do loňského září zastával post předsedy Nejvyššího správního soudu. Před tím byl čtyři roky náměstkem ministra spravedlnosti. Pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví. V roce 2009 získal titul Právník roku v kategorii správní právo. V publikační činnosti se věnuje zejména procesním úpravám. Zaměřuje se také na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.
"Léta jsem kritizoval všechny funkcionáře, kteří si neuměli bez funkce představit život, a když jim končilo funkční období, tak už zase někde rejdili, kliky leštili, vtírali se. Takové chování se mi velmi hnusí," říká bývalý první muž Nejvyššího správního soudu. Odchod do řadové funkce pro něj byl otázkou svědomí. Chtěl sám sobě i navenek ukázat, co má být normální a zdravé. "Pro to, aby dělal svou práci dobře, nemusí být člověk pořád na špici," zdůrazňuje.
Ani odchod z vedoucí funkce ale neznamená, že by ztratil zájem o to, jak justice a Nejvyšší správní soud, jemuž bezmála 16 let předsedal, fungují. Svému nástupci chce být "k ruce". Zasadit se chce hlavně o "odbřemenění" svého domovského soudu, aby mohl i do budoucna dobře fungovat.
"Správní soudnictví se dostalo do módy, to je pozitivní, lidé si zvykají na to, že lze úspěšně bránit práva proti zásahům veřejné moci," zdůrazňuje. Přesto správní soudci zůstávají v české justici jen několikaprocentní minoritou. Řízení se tak táhnou roky. Řešení nicméně Baxa nevidí jen v navyšování stavů. "Je potřeba nastavit pravidla umožňující soudu vybírat k rozhodnutí opravdu důležité případy a tím v reálném čase usměrňovat právní praxi," dodává s tím, že "sebedokonalejší" rozsudek, když přijde až po mnoha letech, už nikoho nezajímá. Na to začal upozorňovat i Baxův nástupce a jeho bývalý místopředseda Michal Mazanec. Začal proto sbírat poznatky a náměty na možné úpravy soudního řádu správního.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později