Pro: David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International
Dánsko je nejlepší zemí v Indexu vnímání korupce, kterým Transparency International hodnotí protikorupční odolnost veřejného sektoru. Přesto loni vypukl největší světový skandál s praním špinavých peněz u Danske Bank. Přes svou estonskou pobočku měla umožnit podezřelé finanční převody v objemu 200 miliard eur. Případ svým rozsahem ohrožuje i finanční stabilitu severské země. Korespondenční bankou do případu výrazně zapletenou je i největší německá banka Deutsche Bank. To o efektivitě fungování evropského štítu proti praní špinavých peněz rozhodně nesvědčí.
Kromě toho jsme byli v posledních letech svědky masivních kauz praní peněz od Ázerbájdžánu, Malajsie, Brazílie, FIFA až po Paradise Papers. Ukazují schopnost kriminálních sítí převádět finanční prostředky přes hranice a prát peníze kdekoliv po světě. Největším trendem jsou obchody s kryptoměnami, investice do nemovitostí a luxusního zboží.
Od roku 2014 hodnotí Financial Action Task Force (FATF), zda opatření států proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v praxi skutečně fungují. Průměrná účinnost opatření ale podle ní činí pouze 32 procent.
O nutnosti vytvořit lepší evropský právní rámec pro boj proti praní špinavých peněz se na evropské úrovni mluví dlouho. Některé konkrétní kroky přišly ve čtvrté AML směrnici. Jde například o transparentnost při rozkrývání majetkových a vlastnických struktur společností ve vztahu k evropským fondům a veřejným zakázkám, spolupráci mezi členskými státy při výměně informací, zavedení hlášení o podezřelých aktivitách a analýzy základních příčin nedostatečného hlášení. Bohužel nová pravidla včas neimplementovalo 21 z 28 členských zemí unie.
Česká republika v zájmu posílení boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti od loňského ledna zavedla evidenci skutečných majitelů firem i svěřenských fondů. Avšak přístup do evidence má kromě vyjmenovaných institucí z veřejnosti pouze ten, kdo prokáže svůj oprávněný zájem. Pátá AML směrnice, kterou mají členské země EU implementovat do ledna 2020, již plnou veřejnost rejstříku předpokládá. Neřeší ale, jak zaručit jeho naplnění. Ironií je, že na českém Informačním systému skutečných majitelů je přímo uvedeno, že "případné nesplnění povinnosti zapsání skutečného majitele nenese žádné přímé sankce". Podle toho také reálná naplněnost evidence vypadá. I to tedy vyvolává další nutnost změn.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později