Vážený pane doktore, jak se podle vás pozná dobrý legislativec?
Těžko. Tvorba předpisů je speciální právní disciplína. To málokdo tuší. Ne každý právník toto řemeslo umí. Chce to mít talent, protože legislativní činnost vyžaduje dovednosti, které nemusí mít každý absolvent právnické fakulty.
Není to tím, že na fakultách se tvorba práva vyučuje jen okrajově?
To je dobře. Právních předpisů je až moc. Kdyby se navíc studenti učili, jak je psát, bylo by jich ještě víc, a to bych nechtěl.
Pokud se podíváme na tvorbu práva jako na samostatnou disciplínou, máme v ní dostatek elitních profesionálů?
Myslím si, že ne.
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studií pracoval v advokacii nejprve jako advokátní koncipient, poté jako samostatný advokát v Chrudimi. V roce 1992 byl zvolen poslancem České národní rady, následně v letech 1992–2002 opětovně poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zde působil jako člen ústavně-právního výboru a jako předseda mandátového a imunitního výboru. Vykonával funkci ministra obrany i ministra – předsedy Legislativní rady vlády. V roce 2003 byl jmenován soudcem Ústavního soudu České republiky, kde působil ve IV. senátu. Soudcem Nejvyššího správního soudu byl jmenován v roce 2013.
A měli jsme v minulosti?
Je to citlivá otázka z historicky vzdálené doby, kdy vznikaly nové skupiny skutečných odborníků na tvorbu práva. Souvisí to s rozpadem federace. Ve Federálním shromáždění bylo poměrně hodně právníků, kteří tam pracovali jako odborní legislativci. Začátkem 90. let ale měli mnozí z nich jiné představy o tvorbě práva, než byly představy těch, kteří určovali společenský vývoj.
Jací byli tito legislativci?
Byli rutinéři. A to jak v lepším slova smyslu, tak v tom horším.
Řada osobností, které se v době přerodu práva podílely na základních předpisech, je dodnes ve vysokých funkcích. Zejména justičních. Není ale škoda, že nikdo z vás v legislativě nezůstal?
Ale zůstal. Třeba poslanec Marek Benda, který je excelentní legislativec. Tvoří právní předpisy už desítky let. Pamatuji si ho jako jednadvacetiletého chlapce, který se mnou byl v ústavně-právním výboru. Marek Benda má vynikající cit pro právo a je příkladem skvělého legislativce.
Zmínil jste odborný aparát kolem tehdejších poslanců. Je těžké tak kvalitní lidi sehnat i dnes?
Není to o nic těžší, než to bývalo. Záleží na každém poslanci, jaké lidi si vybere do svého týmu. Jistě by bylo zároveň rozumné, aby v tom týmu byl minimálně jeden právník.
Jak se vlastně pozná dobře napsaný zákon?
Těžko. Skoro žádný takový totiž není… (smích) Obvyklá politická odpověď je taková, že dobrý zákon je stručný a jasný. Velmi ale záleží na tom, v jakém oboru je zákon vydáván a co postihuje. Třeba v daňové oblasti neuděláte jasný a současně stručný předpis, to prostě nejde.
Ale nemuselo by jít zase o extrémně komplikované předpisy…
To je problém. Finanční a daňové předpisy vznikají na ministerstvu financí, kde je píší ekonomové. Ti nemají tak výrazný cit pro právní předpisy a jejich tvorbu. Pokud si přečtete jakoukoliv daňovou legislativu, vidíte ty chyby. Třeba nevhodné členění, kdy má každý paragraf 20 odstavců o 15 písmenech…
Tento typ předpisů je dnes vaším denním chlebem. Je to oproti předpisům, se kterými jste pracoval jako ústavní soudce, skok?
Překvapivě ani není. Materie správního soudnictví je velice široká, podobně jako materie ústavního soudnictví.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později