V předchozích dvou dílech seriálu o kvalitativním hodnocení zakázek jsme podrobně představili metodu m4E.1 💬 Ta umožňuje hodnotit kvalitu dodavatele prostřednictvím kritérií jako odborná úroveň, rizika, pokročilé řešení, vlastnosti a schopnosti projektového manažera a nabídková cena. V posledním dílu naší minisérie popíšeme způsob hodnocení nabídek a specifický institut pro ověření pravdivosti hodnocených údajů.
Pravidla pro přidělení bodů
V zadávací dokumentaci musí zadavatel popsat nejen samotná hodnoticí kritéria, ale stejnou pozornost musí věnovat též způsobu přidělování bodů. Způsob hodnocení tak musí být všem znám dopředu a je po celou dobu zadávacího řízení neměnný.
Metoda m4E pracuje s bodovou stupnicí s relativně omezeným počtem bodů − 10, 8, 6, 1.2 💬 Při hodnocení nabídek na stupnici se širokou škálou (0 až 100 bodů) je pro zadavatele odborně i časově velmi náročné obodovat a ještě patřičně slovně odůvodnit kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými nabídkami. Pokud má však zadavatel pouze omezený počet bodů, které může v hodnocení použít, je pro něj snazší nabídky od sebe odlišit a propojit přidělený počet bodů s odpovídajícím slovním odůvodněním. Hodnocení tím dosahuje vyšší míry transparentnosti a přezkoumatelnosti.
Metoda hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek na základě nejlepšího poměru ceny a kvality.
Písmeno "m" v názvu zastupuje slovo "metoda"; "4E" pak propojuje známé principy 3E (Economy = hospodárnost, Efficiency = účelnost, Effectiveness = efektivnost) s Evaluation (hodnocení).
Je jednou z podob metody Best Value Approach (BVA) původem z USA, která se v posledních letech intenzivně rozvíjí v Nizozemí, Norsku a dalších evropských státech.
Metoda je rovněž zapracována v Metodice pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek u veřejných zakázek na služby a stavební práce Státního fondu dopravní infrastruktury.
U hodnoticích kritérií odborná úroveň, rizika a pokročilé řešení proto doporučujeme využít hodnoticí stupnici 10, 8, 6, 1, přičemž:
- 10 bodů náleží každému dodavateli, který prokázal vysokou kvalitu podloženou odpovídajícími číselnými hodnotami,
- 8 bodů náleží každému dodavateli, který prokázal nadprůměrnou (ani vysokou, ale ani průměrnou) kvalitu; i tato nadprůměrná kvalita přitom byla doprovozena odpovídajícími číselnými hodnotami,
- 6 bodů, neutrální hodnocení, náleží dodavatelům tehdy, když projeví průměrnou kvalitu, případně jakoukoli kvalitu bez podložení relevantními číselnými hodnotami; 6 bodů je udělováno rovněž v případě, kdy dodavatel na hodnoticí kritéria nijak nereaguje, případně tehdy, kdy některé pro hodnocení důležité informace nejsou ve formuláři vyplněny či nejsou vyplněny správně,
- 1 bod je udělen dodavateli, který projevil nekvalitu, neschopnost, přičemž tuto podložil relevantními číselnými údaji; je jasné, že takovými schopnostmi se dodavatelé v nabídkách dobrovolně chlubit nebudou, proto je udělení jednoho bodu velmi výjimečné.
Pro potřeby kritéria vlastnosti a schopnosti projektového manažera se pak jako dostatečná jeví stupnice 10, 5, 1, na které
- 10 bodů náleží dodavateli tehdy, pokud projektový manažer během pohovoru potvrdil, že požadovanou vlastnost či schopnost skutečně má,
- 5 bodů náleží dodavateli tehdy, pokud projektový manažer během pohovoru nepotvrdil, zda požadovanou vlastnost či schopnost skutečně má,
- 1 bod, pokud projektový manažer během pohovoru potvrdil, že požadovanou vlastnost či schopnost skutečně nemá.
Ať už zadavatel použije jakoukoliv bodovou stupnici, přidělený počet bodů musí být vždy podložen přesvědčivým slovním odůvodněním. Hodnocení nabídek, jakož i jeho odůvodnění lze zadavateli usnadnit přípravou formulářových kontrolních listů. Kontrolní listy provedou zadavatele hodnocením nabídky − navádí jej ke kontrole naplnění formálních požadavků stanovených zadávacími podmínkami, ke správnému přidělení bodů a připojení odpovídajícího slovního odůvodnění.
Zadavatelem vyplněné kontrolní listy jsou všem účastníkům zpřístupněny tak, aby měli možnost se seznámit s výsledkem hodnocení a rovněž ověřit, zda zadavatel při hodnocení nabídek postupoval v souladu se zadávacími podmínkami. Tímto postupem se výrazně eliminuje chybovost hodnocení a jeho potenciální napadení ze strany dodavatelů.
Prověření dodavatele
Ověřovací fáze je fáze zadávacího řízení, která je předstupněm vlastního zadání a plnění veřejné zakázky.3 💬 Pouze dodavateli, který úspěšně projde ověřovací fází, může být veřejná zakázka zadána.
Poté co jsou nabídky vyhodnoceny, vyzve zadavatel dodavatele, který se umístil jako první v pořadí, k provedení ověřovací fáze. Dodavatel k ní musí přistupovat proaktivně − jeho projektový manažer vede setkání se zadavatelem, komentuje předkládané dokumenty a další podklady, reaguje na dotazy a požadavky zadavatele a provádí přípravu plnění veřejné zakázky. Už v této fázi tak projektový manažer využívá vlastnosti a schopnosti, které u něj zadavatel sleduje v kritériu "vlastnosti a schopnosti projektového manažera". Zadavatel má možnost nechat si nabídku objasnit a utvrdit se v tom, že je dodavatel schopen veřejnou zakázku zrealizovat v souladu se zadávacími podmínkami a nabídkou.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později