Přepjatý formalismus, jak lze označit výhru znění právního ustanovení nad smyslem a účelem zákona, definoval Ústavní soud v jednom ze svých nálezů následovně: "Jestliže obecný soud aplikuje na daný případ právní předpisy sice formálně souladně s jejich textem, avšak odhlédne od reálných společenských vztahů, dopustí se přepjatého formalismu."1 💬 Vedle soudů mohou formalisticky postupovat i správní orgány, mimo jiné i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jehož rozhodování se tento článek bude věnovat.
Problém tkví v detailu
V některých případech lze vypozorovat, že se antimonopolní úřad uchyluje k nejsnáze proveditelnému výkladu právních norem, tedy k výkladu gramatickému. Tato metoda výkladu je pochopitelně právně akceptovatelná a logická a vychází zejména z premisy, že zákonodárce navrhl a přijal právní předpis v takové podobě, která nečiní výkladové a aplikační problémy. Zákon o zadávání veřejných zakázek2 💬 však těchto komplikací není prostý. To zejména proto, že jeho znění z velké části vychází z unijního práva a evropských zadávacích směrnic.3 💬 Problémy spojené s nepřesnou transpozicí a s nejasnými formulacemi v tomto zákoně pak mohou vést k tomu, že gramatický výklad není pro vydání zákonného rozhodnutí dostatečný.
Pokud se dané spojí i s tím, že antimonopolní úřad poměrně často odhlíží od skutečného stavu věci a od výše uvedených "reálných společenských vztahů", vydává pak formalistická rozhodnutí, která jsou následně rušena správními soudy.
Jedním z typických příkladů takového formalistického rozhodování bylo posuzování některých podání učiněných vůči antimonopolnímu úřadu prostřednictvím datové schránky, avšak bez elektronicky uznávaného podpisu.4 💬 Taková podání tento úřad s odkazem na znění zákona odmítal a řízení o nich zastavoval. Krajský soud i Nejvyšší správní soud takový postup odmítly, jelikož dovodily, že forma podání prostřednictvím datové schránky naplňuje stejně jako podání v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem účel elektronizace komunikace se stěžovatelem.5 💬
K formalistickému postupu antimonopolního úřadu z poslední doby lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu spisová značka 9 As 369/2017 ze dne 7. listopadu 2018. Nejvyšší správní soud v tomto případě přezkoumával situaci, kdy úřad zastavil vedené správní řízení, jelikož k návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele nebyl přiložen doklad o doručení námitek zadavateli.6 💬 Žalobkyně ke svému návrhu přiložila rozhodnutí zadavatele o námitkách, které výslovně zmiňuje datum doručení námitek a dokument ze systému datových schránek označený jako "Odeslaná zpráva − Detail zprávy − Dodejka", potvrzující dodání zprávy do datové schránky zadavatele.
Tyto doklady Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i jeho předseda považovali za nedostatečné, pročež úřad přistoupil k zastavení vedeného správního řízení. Krajský soud v Brně však tento postup odmítl a uvedl, že doklad o dodání námitek zadavateli má vzhledem k fikci doručení stejnou hodnotu, jako doklad o doručení námitek, a současně potvrdil, že úřad měl jako doklad o doručení akceptovat právě rozhodnutí o námitkách, ve kterém byl den doručení výslovně uveden. Krajský soud v tomto ohledu dále poukázal na účel zákonné úpravy a na to, že zákon přesnou podobu dokladu o doručení námitek nestanoví. Nejvyšší správní soud pak k přezkoumávané věci uvedl: "V projednávaném případě … postupoval stěžovatel právě s oním ´přepjatým formalismem´, jenž v konečném důsledku vede k odepření spravedlnosti, tedy odepření práva žalobkyně na přezkum postupu zadavatele ze strany stěžovatele. Tento postup nemůže Nejvyšší správní soud aprobovat."
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



