Aktuální číslo časopisu Ekonom
Letošní novela trestního řádu přinesla na první pohled pouze drobné změny. Nové ustanovení § 7b upravující nakládání s daty však může mít zásadní dopad na práva a povinnosti stran trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení mohou nově nařídit jakékoli osobě, která disponuje daty uloženými v počítačovém systému nebo na jiném nosiči, aby je uchovala v nezměněné podobě. Rovněž je možné uložit, aby tato osoba znemožnila přístup k datům osobám jiným.
Ustanovení implementuje do českého právního řádu článek 16 Úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2013. Úmluva ukládá povinnost přijmout taková legislativní a jiná opatření, která umožní uchovat data důležitá pro účely trestního řízení.
Smyslem nově vloženého ustanovení je umožnit orgánům činným v trestním řízení nařídit konkrétní osobě uchovat data a zabránit provedení takových změn, v důsledku kterých by se data stala pro trestní řízen neupotřebitelná. Cílem uchování má být zejména předcházet a zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací. V novém ustanovení trestního řádu je však třeba odlišovat dvě rozdílné situace, rozdělené do prvních dvou odstavců. První odstavec odpovídá deklarovanému účelu, spočívajícím ve výše popsaném uchování. Druhý odstavec se však věnuje uložení povinnosti znemožnit přístup k datům jiným osobám a tím zabránit pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování.
Nově zavedená pravomoc orgánů činných v trestním řízení má charakter předběžného opatření, ačkoliv oproti těm standardním se u něj uplatňuje mírně odlišný režim. Klasická předběžná opatření je možné vydat pouze proti obviněnému, tedy osobě, proti které bylo zahájeno trestní stíhání. Z charakteru nového ustanovení, zejména ve vztahu k možnosti uložit uchování dat, je však zřejmé, že bude využíváno zpravidla v přípravném řízení již v rámci prověřování. Tedy předtím, než je proti konkrétní osobě zahájeno trestní stíhání, a to nikoli jen vůči podezřelému, ale obecně vůči tomu, kdo data drží či je má pod kontrolou.
Jádrem povinnosti podle ustanovení § 7b odst. 1 trestního řádu je uchování již existujících dat v nezměněné podobě a související ochrana před zásahy vedoucími k jejich změně, ztrátě či zničení. Ochranu dat však nelze ztotožňovat s jejich znepřístupněním. Proto bude osoba, vůči které opatření směruje, zpravidla moci nadále disponovat dotčenými daty. Omezeno bude pouze specifikované nakládání, hrozící způsobením změn a tím další neupotřebitelností v trestním řízení.
Uložení takového opatření nebude automaticky zakládat oprávnění orgánů činných v trestním řízení na přístup k uchovaným datům, ale slouží pouze k uchování dat po stanovenou dobu v nezměněné podobě. Ta mohou být následně zajištěna za využití dalších institutů trestního řádu a teprve poté se s nimi budou moci seznámit orgány činné v trestním řízení.
V některých případech může zájem na řádném vedení trestního řízení vyžadovat, aby byla informace o nařízení uchování dat utajena, už s ohledem na to, že šetření věci bude ve své počáteční fázi. Proto ustanovení § 7b odst. 1 dovoluje orgánům činným v trestním řízení uložit adresátovi povinnost provést blíže nedefinovaná opatření, která zabrání zpřístupnění informace o tom, že policie či státní zástupce uchování dat nařídili. Utajení poskytne orgánům činným v trestním řízení potřebný čas prověřit všechny skutečnosti a okolnosti daného případu a případně učinit další kroky k zajištění dat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
