Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováMezinárodní obchodní komora ČR neboli ICC, které od ledna předsedáte, pořádá každoročně konferenci Prague Arbitration Days. Jedním z cílů této akce je propagace Prahy jako místa vhodného pro konání rozhodčího řízení. Co přesně může Praha oproti typickým destinacím, jako je Londýn nebo Paříž, v rozhodčím řízení nabídnout?
Praha je pro konání rozhodčích řízení a zejména ústních jednání, která jsou jejich součástí, mimořádně vhodné místo. Je zde veškeré možné vybavení − dostatek tlumočníků, vybavené zasedací místnosti ve vysokém standardu za relativně nižší ceny než v zahraničí. Jen náklady na ústní jednání například v Londýně jsou až čtyřikrát vyšší než v Praze. Praha také nabízí velmi dobré letecké spojení se zahraničím a co je nejdůležitější, tak jsou zde odborníci, kteří mají s arbitrážemi velmi dobré a rozsáhlé zkušenosti. Jsou jazykově dobře vybaveni a jsou i znalí zahraničních arbitrážních pravidel různých institucí.
Proč tedy podniky pro konání mezinárodní arbitráže stále volí známá místa, jako je Londýn, Paříž, Stockholm nebo Ženeva?
Souvisí to s obecným povědomím, že se arbitráže konají v Londýně, v Curychu a těch dalších známých místech. Při uzavírání obchodních smluv strany řeší podstatu kontraktu a příliš nedbají na způsob řešení sporu, který ještě ani nevznikl. Dávají do smlouvy rozhodčí doložku často automaticky. V mnoha případech stáhnou z internetu znění, které doporučuje některá rozhodčí instituce, a v rámci zažitých postupů tam dají to tradiční místo. Velká arbitrážní místa navíc investují nemalé částky do vlastní propagace a neustále soupeří mezi sebou, aby přitáhla co nejvíce zahraničních arbitráží. Proto se i my v ICC Česká republika snažíme Prahu více zpropagovat, aby se dostala do obecného povědomí podniků a byla také využívána pro arbitráže automaticky.
Zmínil jste, že Praha je pro konání arbitráže výrazně levnější než třeba Londýn. Co všechno vlastně cenu arbitráže ovlivňuje?
V rámci celého průběhu arbitráže existuje několik typů nákladů. Zaprvé po celou dobu arbitráže strany sporu vynakládají peníze na svoje právní zástupce. To je jeden z nejvyšších nákladů v mezinárodní arbitráži. Další náklady jsou potom na rozhodčí senát a instituci. Pokud se rozhodčí řízení koná při některé stálé instituci, jako je i ICC, platí se jí jeden poplatek, z nějž jsou pak hrazeni i rozhodci. Pokud se koná ad hoc arbitráž, tak strany rozhodce platí přímo podle smlouvy, kterou s nimi uzavřou, často podle hodinových sazeb. Další náklady je potom třeba vynaložit na samotné konání ústního jednání, kde je potřeba zorganizovat jak jednací místnost, tak veškerou techniku, zapisovatele a podobně.
O jaké částky tedy obvykle jde?
Říci přesná čísla je velmi složité, protože každý spor je jiný, strany k němu přistupují různě. Nicméně nebývá výjimkou, že se celkové náklady na vedení mezinárodní arbitráže pohybují v řádech jednotek až desítek procent z hodnoty sporu, a to i v případě, že hodnota sporu je v řádech stovek milionů až miliard korun.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
