Etické i právní otázky spojené s využíváním umělé inteligence jsou diskutovány jak na úrovních států, tak v rámci evropského a mezinárodního prostoru. Mezi stěžejní témata se v tomto směru řadí problematika odpovědnosti a zavinění či otázka právní subjektivity. V jednotlivých oblastech využití umělé inteligence ­nacházíme individuální problémy a úskalí. V zásadě je však třeba nejprve nastavit obecné principy a pravidla, a to jak ta právní, tak etická. V tomto článku bych se zaměřil spíše na základní tendence v úpravě problematiky v Evropě a v České republice s mírným zaměřením na kyberprostor.

Tajemník komise pro efektivitu justice při Radě Evropy Stéphan Leyenberger se při příležitosti publikování dokumentu "Evropské justiční systémy − efektivita a kvalita justice" vyjádřil k využívání umělé inteligence s tím, že spravedlnost musí zůstat lidským procesem, umělá inteligence jí může dělat spojence, ne Frankensteina. Evropa by podle něj měla společně nastavit jak etické, tak právní principy a pravidla pro využívání umělé inteligence obecně, nejen v justici. A to tak, aby chránila zejména před jejím zneužitím či vznikem újmy, zároveň však neomezovala vývoj technologií, které mohou být přínosem. Umělá inteligence, respektive automatizované systémy jsou a čím dál více budou spjaté také s oblastí služeb poskytovaných ve sféře kyberprostoru, sítí a dat. Před rizikem algoritmických procesů varoval letos v únoru v souvislosti s manipulací se sociálním a politickým chováním jedinců také Výbor ministrů Rady Evropy.1 💬

Lídři členských států v rámci Evropské rady v čele s předsedou Donaldem Tuskem poukázali na nedostatečnou právní úpravu a nástroje k ochraně kyberprostoru, tedy zejména k prevenci a odrážení kybernetických útoků. Na říjnovém zasedání Evropské rady, jehož tématem byl primárně brexit, rada v návaznosti na předchozí diskuse v Salcburku téhož roku přijala závěry o vnitřní bezpečnosti. Aktivitou lídři EU-27 patrně reagovali také na kybernetický útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu. Tyto útoky podle nich mohou znamenat hrozby nejen v oblasti energetiky, letecké a jiné dopravy, zdravotnictví či bankovnictví a finančních trhů, ale také, jak se ukázalo, v oblasti chemické či jaderné bezpečnosti.

Již v září roku 2017 předložila Evropská komise balíček reformních opatření, která mají přinést vyšší stupeň ochrany. Základní principy byly obsaženy ve směrnici "o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů".2 💬 Ta, jak vyplývá z důvodové zprávy, rovněž reagovala na rostoucí rozsah a četnost výskytů bezpečnostních incidentů v této oblasti.

Jednotná certifikace a evropská agentura

Iniciativa EU směřuje k prosazení tří pilířů k dosažení vyšší bezpečnosti v této oblasti. Tím prvním je vznik evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost. Druhým je zavedení jednotné certifikace v rámci EU a třetím národní transpozice směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů.

V závěru loňského roku byl schválen akt o kybernetické bezpečnosti, který je právním podkladem pro zavedení jednotné evropské certifikace, a zřízení evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost.

Jednotná certifikace by měla zajistit vyšší stupeň kontroly na vstupech a agentura pak trvalý dohled nad touto problematikou v rámci sjednocujících se pravidel v Evropské unii. Jednotná certifikace může přinést také snazší fungování podniků v rámci unijního trhu. Nová agentura by měla vzniknout na platformě stávající Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací. Návrh nového nařízení, které by revidovalo stávající úpravu,3 💬 jakož i kroky Evropské komise hodnotí pozitivně například BSA | Software Alliance,4 💬 přední zastánce globálního softwarového průmyslu ve Spojených státech, či společnost Microsoft.5 💬 Podle ní má sjednocující praxe pozitivní přínos pro malé a střední podniky a inovace. Z České republiky se k návrhu v rámci zpětné vazby nikdo nevyjádřil.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-66563820-evropa-hleda-pravidla-pro-umelou-inteligenci