Při psaní textu právník nejčastěji řeší, jak co nejsrozumitelněji vyjádřit čtyři základní právní jednání, tedy jak vyjádřit z latiny pocházející "dare" − něco někomu dát, "facere" − něco pro někoho udělat, "omittere" − něčeho se zdržet a "pati" − něco strpět. Protože se česká větná skladba řídí pravidly, která výrazně ovlivňují srozumitelnost věty, měl by právník tato pravidla při psaní dodržovat. Jeho text tak čtenář snáze pochopí.

Nejjednodušším způsobem, jak při popisu právních jednání, kterým se plní soukromoprávní povinnost, dosáhnout maximální srozumitelnosti, je vyjadřovat dare, facere, omittere a pati ve větách, jež se řídí níže popsanou vzorovou větnou skladbou. Tento způsob také respektuje konvenci občanského zákoníku, který povinnost vyjadřuje třetí osobou jednotného čísla daného slovesa.

Dare a facere, když začínáme podmětem

Dare a facere jsou v právním textu téměř vždy takzvanými vícepředmětovými slovesy. Tedy slovesy, která se pojí se dvěma předměty.

Dare = dát někomu co, tedy předmět ve třetím pádě a předmět ve čtvrtém pádě − výsledek děje.

Facere = udělat pro někoho co, tedy předmět ve čtvrtém pádě a předmět ve čtvrtém pádě − výsledek děje.

Jednání typu dare nebo facere mohou být vyjádřena dvojím druhem vět. Buď věta začíná podmětem − původcem děje, nebo předmětem − výsledkem děje.

Pokud věta začíná podmětem, například "Kupující zaplatí prodávajícímu kupní cenu" nebo "Zhotovitel provede pro objednatele dílo", znamená to, že věta svým obsahem nenavazuje na větu předcházející.

Pokud věta začíná předmětem: "Kupní cenu zaplatí kupující na bankovní účet prodávajícího" nebo "Dílo předá zhotovitel objednateli do dvou týdnů ode dne, ve kterém poslední strana podepsala tuto listinu", znamená to, že věta svým obsahem na větu předcházející navazuje.

Pro větu začínající podmětem − aby byla pro čtenáře co nejsrozumitelnější − platí, že předmět ve čtvrtém pádě, který je výsledkem děje, stojí vždy na konci věty. Zbývá tedy umístit přísudek a druhý předmět.

V české větě je obvyklé, že podmět a přísudek stojí hned vedle sebe. S tímto slovosledem se český čtenář setkává nejčastěji, je na něj zvyklý, a proto je pro něj tento slovosled nejsrozumitelnější. Uplatníme­-li pravidlo, že podmět a přísudek stojí u sebe, vyjde nám, že ve větě dare nebo facere, která začíná podmětem, na druhém místě stojí přísudek.

Protože předmět ve čtvrtém pádě má stát na konci věty a protože podmět i přísudek již ve větě mají své místo, vychází nám, že pro věty vyjadřující dare předmět ve třetím pádě (dát komu) a pro věty vyjadřující facere předmět ve čtvrtém pádě (udělat pro koho) stojí před předmětem ve čtvrtém pádě − výsledkem děje (dát co nebo udělat co).

Vzorové uspořádání věty dare, která začíná podmětem je tedy následující: podmět − přísudek − předmět ve třetím pádě − předmět ve čtvrtém pádě. Například: "Prodávající prodá kupujícímu obraz."

Vzorové uspořádání věty druhu facere, která začíná podmětem je: podmět − přísudek − předmět ve čtvrtém pádě − předmět ve čtvrtém pádě (výsledek děje). Například: "Zhotovitel provede pro objednatele dílo."

Dare a facere, začínáme výsledkem děje

I ve větě vyjadřující dare nebo facere, která začíná předmětem ve čtvrtém pádě jako výsledkem děje − tedy větě navazující na větu předchozí −, platí, že podmět a přísudek stojí hned vedle sebe. Proto hned za předmětem, kterým věta začíná, stojí přísudek. Tak totiž bude možné zachovat pravidlo "podmět a přísudek stojí vedle sebe", protože k přísudku z druhé strany připojíme třetí větný člen této věty − podmět. Postavením podmětu za přísudkem je dáno postavení druhého předmětu. Ve větě druhu dare předmět ve třetím pádě (dát komu), ve větě druhu facere předmět ve čtvrtém pádě (udělat pro koho) tak stojí na konci věty.

Vzorové uspořádání věty vyjadřující dare, která začíná předmětem ve čtvrtém pádě je: předmět ve čtvrtém pádě − přísudek − podmět − předmět ve třetím pádě. Například: "Kupní cenu zaplatí prodávající kupujícímu."

Vzorové uspořádání věty vyjadřující facere, která začíná předmětem ve čtvrtém pádě jako výsledkem děje, je předmět ve čtvrtém pádě − přísudek − podmět − předmět ve čtvrtém pádě. Například: "Dílo provede zhotovitel pro objednatele."

Omittere a pati, když začínáme podmětem

Oproti dare a facere jsou slovesa omittere a pati převážně jednopředmětovými. "Zdržet se čeho" nebo "strpět co". Ve srovnání s předešlými slovesy je ale větná stavba složitější. V případě omittere je tomu tak, protože toto sloveso není z pohledu srozumitelnosti, přístupnosti textu vhodné překládat jako "zdržet se (něčeho)". Vhodnější je překlad "nesmět (něco) udělat".

Pokud bychom totiž omittere překládali jako "zdržet se (něčeho)", budeme poměrně často nuceni používat zpodstatnělá slovesa, jako například "zdrží se porušování" nebo "zdrží se zabraňování". Zpodstatnělá slovesa jsou hůř srozumitelná, a proto bychom se jim měli vyhýbat. V textu bychom měli používat pravá slovesa. Toho lze snadno dosáhnout právě tím, že omittere budeme překládat jako "nesmět něco konat". Tedy například "nesmí porušovat" nebo "nesmí zabraňovat".

V případě pati je situace obdobná. I u něj bychom za účelem co největší přístupnosti a srozumitelnosti textu měli použít pomocnou konstrukci. V tomto případě vedlejší větu předmětnou. Například: "Objednatel strpí, že zhotovitel provede dílo bez dozoru" nebo "Vlastník strpí, aby cesta vedla přes jeho pozemek". Tento způsob vyjádření nám také umožní zachovat ono důležité zvykové pravidlo české větné stavby, a sice "podmět a přísudek stojí u sebe".

Pokud věta druhu omittere nebo pati začíná podmětem a pokud

  • omitere budeme překládat pomocí způsobového slovesa nesmět a vazby předmět ve čtvrtém pádě + infinitiv a pokud
  • pati budeme překládat pomocí slovesa strpí a vedlejší věty předmětné,

pak výsledné vzorové uspořádání věty druhu omittere, která začíná podmětem, je podmět − přísudek (způsobové sloveso nesmí) − předmět ve čtvrtém pádě − přísudek (sloveso v neurčitém tvaru − infinitivu). Například "Zhotovitel nesmí dílo užívat."

Výsledné vzorové uspořádání věty druhu pati, která začíná podmětem, je podmět − přísudek − vedlejší věta předmětná. Například: "Vlastník strpí, aby průchod vedl přes jeho pozemek."

Omittere a pati, začínáme výsledkem děje

Pokud věta druhu omittere nebo pati začíná předmětem ve čtvrtém pádě, tedy tím, čeho se máme zdržet nebo co máme strpět, stává se vazba nesmí + sloveso v infinitivu, pro větu druhu omittere, nebo sloveso "strpí", pro větu druhu pati, jádrem takové věty.

Větou začínající předmětem ve čtvrtém pádě, tedy větou začínající výsledkem děje, chceme sdělit, že takový výsledek nesmíme dělat nebo že ho musíme strpět. Proto vazba nesmí + sloveso v infinitivu, pro omittere, nebo sloveso strpí, pro větu druhu pati, stojí na konci takového druhu věty. A protože opět uplatníme pravidlo podmět a přísudek stojí u sebe, výsledné vzorové uspořádání věty, která začíná předmětem ve čtvrtém pádě, bude následující:

  • Věta vyjadřující omittere: předmět ve čtvrtém pádě − podmět − přísudek (způsobové sloveso nesmí + sloveso v infinitivu). Například: "Dílo zhotovitel nesmí užívat."
  • Věta vyjadřující pati: předmět ve čtvrtém pádě − podmět − přísudek. Například "Průchod přes pozemek vlastník strpí."

Protože vazba mezi přísudkem nesmí pro omittere a přísudkem strpí pro pati je silná, čtenář nepochybuje o tom, že přísudek a předmět k sobě patří, přísudek může stát až na konci takové věty, aniž by to snižovalo její srozumitelnost.

Začlenění podmínky

Při psaní se často stává, že popisovaný děj má proběhnout po splnění nějaké podmínky. Z pohledu větné sklady po splnění příslovečného určení. Například kupující musí kupní cenu zaplatit do určité doby. Určující pro přístupnou − srozumitelnou − větnou skladbu v takovém případě je, že v české větě je vazba mezi přísudkem a příslovečným určením slabší než vazba mezi přísudkem a předmětem ve čtvrtém pádě − výsledkem děje.

Důvodem je, jak bylo uvedeno výše, že přísudek řídí, v jakém pádu má předmět být, kdežto příslovečné určení k přísudku jen přimyká, tedy přísudek nemá na příslovečné určení žádný mluvnický vliv. Tato skutečnost znamená, že příslovečné určení nemusí ve větě stát hned u přísudku, a věta je i přesto pro čtenáře srozumitelná. Například: "Za podmínek této smlouvy, za úplatu a na svůj náklad, zhotovitel provede pro objednatele dílo."

Jedno z důležitých pravidel srozumitelné větné skladby se tak setkává s jedním z důležitých pravidel psaní právních předpisů. Toto legislativní pravidlo totiž říká, že podmínka, po jejímž splnění povinnému vznikne povinnost, má větu, která tuto povinnost popisuje, uvozovat, má stát na jejím začátku. Pravidlo srozumitelné větné skladby je tedy v souladu s pravidlem pro psaní právních předpisů a obě pravidla se tak navzájem potvrzují.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 40 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.