Pamětní deska na pařížském Square du Vert-Galant u Pont Neuf nese nápis: "Na tomto místě byl 18. března 1314 upálen poslední velmistr řádu templářů Jakub z Molay." Na letošní rok tak připadají 705. výročí této události a zároveň možná 760. či 765. výročí velmistrova narození, neboť není známo, kdy přesně mezi lety 1244 až 1249 přišel na svět.
Molayův osudový konflikt s francouzským králem Filipem IV. Sličným (1268 až 1314) spojený se zrušením řádu templářů, které se odehrálo na širší platformě panovníkových snah o úpravu vztahu státu a církve ve prospěch státu, nezůstal osamoceným příkladem perzekucí církví a duchovních. I proto stojí aktuálně za připomenutí.
Filipovo tažení proti templářům formálně započalo 14. září 1307, kdy král vydal zatýkací rozkaz. Podle něj panovník rozkázal, "aby se alespoň dva z vás osobně odebrali do soudního okrsku rouenského, zajali všechny bratry řečeného řádu bez jakékoliv výjimky, zajaté drželi ve vazbě pro potřebu církevního soudu, jejich movité a nemovité majetky zabavili a zabavené přísně chovali k naší ruce bez všeliké spotřeby a ztráty podle našeho rozkazu a návodu posílaného pod naší pečetí".
Zatýkání začalo o měsíc později, 13. října 1307, zadrženo bylo okolo pěti tisíc templářů včetně jejich velmistra Jakuba z Molay.
Nařízení pro komisaře, kteří rozkaz prováděli, podrobně stanovilo postup jak pro zatýkání, tak při správě zabaveného majetku. Zatčení měli být uvězněni a vyšetřováni, a to včetně mučení, výslechy měly být protokolovány. I díky tomu je dodnes dochována řada protokolů, většinou o přiznání templářů k nejrůznějším zločinům, zejména kacířství, smilstvu a pederastii neboli erotickému zájmu o ještě nedospělé mladíky. Není ostatně divu, že se většina členů řádu doznala. Podle nařízení mělo být šetření vedeno postupem, podle něhož "zatčeným budou připomenuty jakožto pobídky články víry a bude jim sděleno, že papež i král jsou zpraveni řadou zcela věrohodných svědků, členů řádu, o bludu a nepřirozeném smilstvu, jichž se zvlášť dopouštějí v okamžiku, kdy vstupují do řádu a činí své vyznání; bude jim slíbeno odpuštění, jestliže doznají pravdu, vracejíce se k víře svaté církve, jinak že budou odsouzeni na smrt. Budou dotázáni pod přísahou, pečlivě a moudře, jak tedy byli přijati a jaké sliby složili, a otázka jim bude kladena všeobecnými výrazy tak dlouho, dokud z nich nebude dobyta pravda, a aby na ní trvali".
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později