Před třemi lety parlament přijal novelu1 💬, která velkým maloobchodním řetězcům uložila povinnost bezplatně poskytovat charitativním organizacím specifikované potraviny. Ke změně zákona o potravinách došlo na základě poslanecké iniciativy, jejímž cílem bylo omezit plýtvání potravinami a zabezpečit tím současně ochranu životního prostředí i pomoc sociálně potřebným. Zákon byl schválen s účinností až k 1. lednu 2018, tedy s poměrně dlouhou legisvakanční dobou, již zákonodárci stanovili na přípravu pro všechny subjekty, na něž regulace dopadá.
Konkrétně novela do § 11 zákona o potravinách přidala odstavec 2, podle něhož "provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m², je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb".
Potraviny lze podle zákona poskytovat výhradně bezplatně. Jedná se o právní normu perfektní, s jejím neplněním je tedy spojena sankce. Za přestupek spočívající v porušení dané povinnosti lze uložit pokutu až do výše 10 milionů korun.2 💬
Je namístě zdůraznit, že právní úprava se vztahuje pouze na potraviny takzvaně bezpečné, za něž se dle zákona považují ty, které jsou:
- nedostatečně nebo nesprávně označené,
- neodpovídají požadavkům na jakost stanovenou prováděcím právním předpisem nebo deklarovanou výrobcem,
- poškozené nebo deformované,
- klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem,
- neznámého původu.
Naopak se předmětná právní úprava nevztahuje na potraviny s prošlým datem spotřeby. Ty nejsou považovány za bezpečné a nesmějí být v daném režimu využívány. Dále sem nespadají potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které je možné uvádět na trh po daném datu pouze za splnění dodatečných požadavků − tedy musí být jako takové označeny, odděleně umístěny a musí být bezpečné.3 💬
Zjednodušeně řečeno: regulace dopadá na potraviny, které již nevypadají z hlediska spotřebitele lákavě jako třeba starší ovoce a zelenina, zboží s deformovaným vnějším obalem, ale neporušeným vnitřním. Dále sem patří zboží, za něž dle nasmlouvaných dodávek již přišlo nové a je třeba pro ně uvolnit místo, respektive zboží, jemuž se blíží datum spotřeby či trvanlivosti. Případně sem patří zboží s chybějícím popisem v češtině či chybně označené jako například konzerva s vepřovým masem, jejíž obal chybně informuje o podílu masa či obsažené soli, nebo mražená kuřata či ryby, u nichž podíl ledu je vyšší, než odpovídá označené hmotnosti pevného podílu. I tyto naposledy zmiňované potraviny dříve musely být likvidovány, ačkoli jsou jinak bezpečné, v současnosti jsou podle sdělení České federace potravinových bank využity s tím, že potravinové banky zboží dále bezplatně distribuují s letákem, kde je správný popis výrobku v češtině, tak jak měl být uveden na obalu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



