Aktuální číslo časopisu Ekonom
Luděk LisseV advokátní praxi není nouze o překvapení a některá z nich nabízejí právníci takříkajíc sami sobě. Dostala se mi tak do rukou plná moc advokáta, jejímž účelem je odklonit všechny přípisy adresované mým klientem společnosti, v níž má minoritní podíl. Touto plnou mocí podnik zmocnil advokáta XY k činění veškerých právních jednání vůči mému klientovi. O tom, proč je taková zdánlivě standardní plná moc, po právní stránce skoro až nudná, stižena absolutní neplatností, je následující příspěvek.
Společnost zmocnila advokáta k tomu, "… aby v jejím zastoupení činil na základě předchozí instrukce ve vztahu k akcionáři veškerá potřebná právní jednání související s obchodními a právními vztahy na poli práva soukromého, z nich vyplývajících práv, povinností, dluhů a pohledávek zmocnitele, jakož i s právy a povinnostmi zmocnitele na poli práva veřejného, a to ve vztahu vůči všem fyzickým a právnickým osobám, soudům nalézacím (ve všech stupních) i insolvenčním, notářům, správním orgánům ve všech stupních, úřadům místní samosprávy a dalším státním nebo jiným orgánům, jakož i v řízeních před těmito orgány. Obsahem zmocnění zmocněnce je zejména v zastoupení zmocnitele provádět veškerá právní jednání s předmětem zastoupení spojená a pro ně potřebná, tzn. především, avšak nikoliv výlučně podávat, měnit či brát zpět návrhy a žádosti, podávat opravné prostředky, námitky a odpory, vzdávat se jich a brát je zpět, přijímat doručované písemnosti, vymáhat plnění a přijímat plnění, a to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci."
V návaznosti na takto sepsanou plnou moc je v průvodním dopisu požádáno, abych jako zástupce svého klienta veškerou další komunikaci ve věcech akcionářských vztahů, jakož i případné žádosti a sdělení vůči společnosti adresoval k rukám dotčeného advokáta.
Na první pohled tedy vše vypadá naprosto standardně, představenstvo společnosti zmocnilo advokáta k jednání s jejím akcionářem výše uvedeným způsobem. Při bližším pohledu však vidíme, že vedle záležitostí procesního charakteru, typicky jednání ve vztahu k soudům, rozhodcům a orgánům veřejné moci, obsahuje plná moc i zmocnění k činění administrativních úkonů ve vztahu k akcionáři, a to "veškerá potřebná právní jednání související s obchodními a právními vztahy na poli práva soukromého, z nich vyplývajících práv, povinností, dluhů a pohledávek zmocnitele". Představenstvo tedy zmocnilo advokáta k jednání, které má ze zákona povinnost činit samo.
Osobní výkon funkce
Chápu, že je v korporátních vztazích někdy složité se vyznat a že ne vždy se zájmy členů představenstva korporace shodují se zájmy minoritního akcionáře. Členové představenstva mají z titulu svých funkcí a svého postavení logicky tendenci stranit osobě, která je v těchto funkcích drží, ať je to majoritní akcionář, nebo jiná vlivná osoba, neboť jejich volba a setrvání ve funkci jsou na takové osobě závislé. Lidsky rozumím i tomu, že v případě, kdy vznikne názorová kolize mezi takovou vlivnou osobou a členy "jejího" představenstva na jedné straně a minoritním akcionářem na straně druhé, má představenstvo tendenci odklonit řešení nepříjemné korespondence na třetí osobu, nejlépe na advokáta. Z hlediska práva je však problém takového přístupu v tom, že členové představenstva jsou povinni − navzdory tomu, co se jim líbí nebo nelíbí − vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře tak, jak jim to ukládá občanský zákoník.1 💬
Požadavek výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace s péčí řádného hospodáře je kategorický a kogentní. Již z něj samého plyne, že člen statutárního orgánu obchodní korporace je především povinen vykonávat funkci osobně. Takový výklad plyne již z logiky věci, neboť jen těžko by bylo možné označit výkon funkce členem statutárního orgánu za souladný s péčí řádného hospodáře, pokud by mohl svoji funkci vykonávat − byť jen zčásti − v zastoupení. Aby o povinnosti osobního výkonu funkce člena statutárního orgánu nebylo pochybností, normuje ji zákonodárce explicitně v ustanovením § 159 odstavce 2 občanského zákoníku, podle kterého platí, že "člen voleného orgánu vykonává funkci osobně".
Komentářová literatura k požadavku osobního výkonu funkce dovozuje, že "výkon funkce je závazkem osobní povahy bez možnosti nechat se ve výkonu funkce zastoupit (dříve § 66 odst. 2 ObchZ). Pouze ve výjimečných případech lze funkci vykonávat jinak než osobně."2 💬 Nebo dále, že "volený orgán nebo jeho člen je povinen vykonávat svoji funkci (až na výjimky) osobně; tato zákonná norma je nepochybně kogentní povahy. To neznamená, že by např. nemohla být udělena plná moc advokátovi k zastoupení před soudem".3 💬
Z dikce výše uvedeného ustanovení vyplývá, že není přípustné, aby se člen statutárního orgánu nechal při výkonu své funkce zastoupit jinou osobou, jak dovozuje mimo jiné rovněž doktrína.4 💬 Je tedy zřejmé, že delegace výkonu funkce člena statutárního orgánu na třetí osobu není možná, a pokud by k ní došlo, bude právní jednání učiněné zmocněncem absolutně neplatné, neboť odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek.5 💬 Toto je myslím jasné a nevzniká o tom větší diskuse.
Současně je zřejmé, že osobní výkon funkce vylučuje, aby statutární orgán delegoval svoji pravomoc (kompetenci, působnost) na třetí osobu tak, že sice formálně bude plná moc k zastupování uzavřena mezi obchodní korporací a třetí osobou, ale jejím předmětem bude činnost, která spadá do působnosti člena statutárního orgánu, jako je například obchodní vedení společnosti nebo jednání se zaměstnanci, s obchodními partnery či s akcionáři. Výjimku z právě řečeného tvoří pouze "procesní" fáze, kdy se komunikace změní ve spor a spor se změní ve spor před soudem, rozhodcem či například správním orgánem.
V extrémním, zvláštními okolnostmi odůvodněném případě může zmocněnec zastupovat společnost i při činění hmotněprávních úkonů, byť je to − zejména v případě advokáta − krajně nežádoucí. Takovou faktickou subdelegací6 💬 se totiž "drolí" jeho mandát a současně se delegitimizuje postavení zmocněnce. Nadto se vždy v každém jednotlivém případě, tedy při činění každého jednoho ad hoc jednání musí prokazovat existence nutné potřeby.7 💬
Zastupování třetí osobou vyloučeno
Jak je vidět na výše popsaném případu, ne všichni − a některé advokáty v to bohužel počítaje − však dosah zákonného požadavku na osobní výkon funkce správně aplikují na případy, kdy člen statutárního orgánu zmocní třetí osobu k výkonu činnosti, která spadá do jeho působnosti.
V daném případě je zmocnění činěno přímo za právnickou osobu, takže vypadá "standardně", z hlediska zákonného požadavku na osobní výkon funkce však liteře, účelu ani smyslu zákona nedostojí, neboť jeho předmět se týká činností, které spadají do výlučné působnosti statutárního orgánu společnosti, a z hlediska každého jednoho člena takového statutárního orgánu jsou tak výkonem funkce.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
