Aktuální číslo časopisu Ekonom
Luděk LisseV advokátní praxi není nouze o překvapení a některá z nich nabízejí právníci takříkajíc sami sobě. Dostala se mi tak do rukou plná moc advokáta, jejímž účelem je odklonit všechny přípisy adresované mým klientem společnosti, v níž má minoritní podíl. Touto plnou mocí podnik zmocnil advokáta XY k činění veškerých právních jednání vůči mému klientovi. O tom, proč je taková zdánlivě standardní plná moc, po právní stránce skoro až nudná, stižena absolutní neplatností, je následující příspěvek.
Společnost zmocnila advokáta k tomu, "… aby v jejím zastoupení činil na základě předchozí instrukce ve vztahu k akcionáři veškerá potřebná právní jednání související s obchodními a právními vztahy na poli práva soukromého, z nich vyplývajících práv, povinností, dluhů a pohledávek zmocnitele, jakož i s právy a povinnostmi zmocnitele na poli práva veřejného, a to ve vztahu vůči všem fyzickým a právnickým osobám, soudům nalézacím (ve všech stupních) i insolvenčním, notářům, správním orgánům ve všech stupních, úřadům místní samosprávy a dalším státním nebo jiným orgánům, jakož i v řízeních před těmito orgány. Obsahem zmocnění zmocněnce je zejména v zastoupení zmocnitele provádět veškerá právní jednání s předmětem zastoupení spojená a pro ně potřebná, tzn. především, avšak nikoliv výlučně podávat, měnit či brát zpět návrhy a žádosti, podávat opravné prostředky, námitky a odpory, vzdávat se jich a brát je zpět, přijímat doručované písemnosti, vymáhat plnění a přijímat plnění, a to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci."
V návaznosti na takto sepsanou plnou moc je v průvodním dopisu požádáno, abych jako zástupce svého klienta veškerou další komunikaci ve věcech akcionářských vztahů, jakož i případné žádosti a sdělení vůči společnosti adresoval k rukám dotčeného advokáta.
Na první pohled tedy vše vypadá naprosto standardně, představenstvo společnosti zmocnilo advokáta k jednání s jejím akcionářem výše uvedeným způsobem. Při bližším pohledu však vidíme, že vedle záležitostí procesního charakteru, typicky jednání ve vztahu k soudům, rozhodcům a orgánům veřejné moci, obsahuje plná moc i zmocnění k činění administrativních úkonů ve vztahu k akcionáři, a to "veškerá potřebná právní jednání související s obchodními a právními vztahy na poli práva soukromého, z nich vyplývajících práv, povinností, dluhů a pohledávek zmocnitele". Představenstvo tedy zmocnilo advokáta k jednání, které má ze zákona povinnost činit samo.
Osobní výkon funkce
Chápu, že je v korporátních vztazích někdy složité se vyznat a že ne vždy se zájmy členů představenstva korporace shodují se zájmy minoritního akcionáře. Členové představenstva mají z titulu svých funkcí a svého postavení logicky tendenci stranit osobě, která je v těchto funkcích drží, ať je to majoritní akcionář, nebo jiná vlivná osoba, neboť jejich volba a setrvání ve funkci jsou na takové osobě závislé. Lidsky rozumím i tomu, že v případě, kdy vznikne názorová kolize mezi takovou vlivnou osobou a členy "jejího" představenstva na jedné straně a minoritním akcionářem na straně druhé, má představenstvo tendenci odklonit řešení nepříjemné korespondence na třetí osobu, nejlépe na advokáta. Z hlediska práva je však problém takového přístupu v tom, že členové představenstva jsou povinni − navzdory tomu, co se jim líbí nebo nelíbí − vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře tak, jak jim to ukládá občanský zákoník.1 💬
Požadavek výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace s péčí řádného hospodáře je kategorický a kogentní. Již z něj samého plyne, že člen statutárního orgánu obchodní korporace je především povinen vykonávat funkci osobně. Takový výklad plyne již z logiky věci, neboť jen těžko by bylo možné označit výkon funkce členem statutárního orgánu za souladný s péčí řádného hospodáře, pokud by mohl svoji funkci vykonávat − byť jen zčásti − v zastoupení. Aby o povinnosti osobního výkonu funkce člena statutárního orgánu nebylo pochybností, normuje ji zákonodárce explicitně v ustanovením § 159 odstavce 2 občanského zákoníku, podle kterého platí, že "člen voleného orgánu vykonává funkci osobně".
Komentářová literatura k požadavku osobního výkonu funkce dovozuje, že "výkon funkce je závazkem osobní povahy bez možnosti nechat se ve výkonu funkce zastoupit (dříve § 66 odst. 2 ObchZ). Pouze ve výjimečných případech lze funkci vykonávat jinak než osobně."2 💬 Nebo dále, že "volený orgán nebo jeho člen je povinen vykonávat svoji funkci (až na výjimky) osobně; tato zákonná norma je nepochybně kogentní povahy. To neznamená, že by např. nemohla být udělena plná moc advokátovi k zastoupení před soudem".3 💬
Z dikce výše uvedeného ustanovení vyplývá, že není přípustné, aby se člen statutárního orgánu nechal při výkonu své funkce zastoupit jinou osobou, jak dovozuje mimo jiné rovněž doktrína.4 💬 Je tedy zřejmé, že delegace výkonu funkce člena statutárního orgánu na třetí osobu není možná, a pokud by k ní došlo, bude právní jednání učiněné zmocněncem absolutně neplatné, neboť odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek.5 💬 Toto je myslím jasné a nevzniká o tom větší diskuse.
Současně je zřejmé, že osobní výkon funkce vylučuje, aby statutární orgán delegoval svoji pravomoc (kompetenci, působnost) na třetí osobu tak, že sice formálně bude plná moc k zastupování uzavřena mezi obchodní korporací a třetí osobou, ale jejím předmětem bude činnost, která spadá do působnosti člena statutárního orgánu, jako je například obchodní vedení společnosti nebo jednání se zaměstnanci, s obchodními partnery či s akcionáři. Výjimku z právě řečeného tvoří pouze "procesní" fáze, kdy se komunikace změní ve spor a spor se změní ve spor před soudem, rozhodcem či například správním orgánem.
V extrémním, zvláštními okolnostmi odůvodněném případě může zmocněnec zastupovat společnost i při činění hmotněprávních úkonů, byť je to − zejména v případě advokáta − krajně nežádoucí. Takovou faktickou subdelegací6 💬 se totiž "drolí" jeho mandát a současně se delegitimizuje postavení zmocněnce. Nadto se vždy v každém jednotlivém případě, tedy při činění každého jednoho ad hoc jednání musí prokazovat existence nutné potřeby.7 💬
Zastupování třetí osobou vyloučeno
Jak je vidět na výše popsaném případu, ne všichni − a některé advokáty v to bohužel počítaje − však dosah zákonného požadavku na osobní výkon funkce správně aplikují na případy, kdy člen statutárního orgánu zmocní třetí osobu k výkonu činnosti, která spadá do jeho působnosti.
V daném případě je zmocnění činěno přímo za právnickou osobu, takže vypadá "standardně", z hlediska zákonného požadavku na osobní výkon funkce však liteře, účelu ani smyslu zákona nedostojí, neboť jeho předmět se týká činností, které spadají do výlučné působnosti statutárního orgánu společnosti, a z hlediska každého jednoho člena takového statutárního orgánu jsou tak výkonem funkce.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
