Temüdžin, známější spíše pod označením Čingischán, se bezesporu řadí mezi významné osobnosti světových dějin. Ve známost vešel především díky svému válečnému umění. Vždyť za jeho vlády se Mongolská říše rozpínala téměř přes celou Asii. Obávaní kočovníci brázdili širé stepi od Černého moře po východní pobřeží Číny, a naháněli strach dokonce i panovníkům v Evropě. Čingischán však nebyl pouze všestranným válečníkem, nýbrž i schopným vládcem a reformátorem.

Rok 1206 se stal pro tohoto mongolského chána přelomovým, neboť právě v tomto roce svolal sněm Velkého lidu Mongolů neboli churultaj, na kterém se nechal prohlásit chánem všech chánů, tedy Čingischánem. Jakmile se chopil vlády, prosazoval nutné reformy v podobě zákonů, které měly především zabránit bojům a nevraživosti mezi jednotlivými mongolskými kmeny. Soubor těchto zákonů vešel ve známost jako Velká jasa.

Velká jasa byla v zásadě kodifikací mongolského práva. Tvořil ji soubor právních norem a zaznamenané Čingischánovy výroky. Naneštěstí se tato právní památka nedochovala v celém svém znění. Z jednotlivých fragmentů, které se historikům podařilo zrekonstruovat, ale můžeme usuzovat, že Velká jasa obsahovala široké spektrum právních norem z oblastí práva trestního, dědického, rodinného či obchodního. Zabývala se též záležitostmi státní správy. Zákoník ještě doplňoval Nevolnický řád a Vojenský řád.

Čingischánův zákoník měl postavení nejvyššího zákona. To však nevylučovalo, aby se v jednotlivých oblastech říše uplatňovaly jiné právní obyčeje. Ty však nesměly být v rozporu s Velkou jasou, protože právě ta stála na pomyslném vrcholu pyramidy právních norem.

Každý následník trůnu měl započít éru svého panování potvrzením Velké jasy a bdít nad jejím dodržováním. Zákoník by tak dle vůle Čingischána platil věčně.

Trest i pro rodinu zločince

Nejobsáhlejší právní úpravu zákoníku tvořily normy trestního práva. Obecně můžeme říci, že Velká jasa Mongoly nabádala k respektování druhých a trestání cizoložství, krádeží, pomluv či křivých svědectví.

Velmi nesouhlasně pohlížel Čingischán především na krádeže zvířat a na zloděje vůbec. Nelze se tak divit, že nejčastěji ukládanou trestní sankcí byl právě trest smrti. U společensky výše postavených osob platilo, že při jejich popravě nesmí téct krev. Proto jim na rozdíl od ostatních zločinců nebyla useknuta hlava, ale byli uškrceni tětivou luku či zadušeni pod podlahou jurty.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.