Aktuální číslo časopisu Ekonom
Oddlužení bylo před letošním 1. červnem možné provést třemi způsoby: prostřednictvím splátkového kalendáře, kdy byli nezajištění věřitelé uspokojováni ze zabavitelné části příjmů dlužníka. Nezajištěný majetek dlužníka nebyl zpeněžován, zajištěný se prodával, pouze pokud o to požádal zajištěný věřitel. Další možnost spočívala v prodeji majetku. Zajištěný majetek dlužníka byl zpeněžován vždy, pokud z prodeje měli být po uspokojení zajištěného věřitele uspokojeni i nezajištění věřitelé, nebo pokud o to požádal zajištěný věřitel. Postupně se v soudní praxi začala objevovat třetí možnost, kdy se souhlasem dlužníka bylo rozhodnuto o kombinaci výše uvedených způsobů.
O jeden způsob méně
Po novele insolvenčního zákona účinné od 1. června jsou možné už jen dva způsoby oddlužení: buď zpeněžením majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Ve variantě spočívající v prodeji majetku jsou nezajištění věřitelé nadále uspokojováni z nezajištěného majetku. Nově insolvenční správce rovněž zpeněží zajištěný majetek a výtěžek rozdělí mezi zajištěné a posléze nezajištěné věřitele. Zajištěný majetek insolvenční správce nezpeněžuje pouze tehdy, pokud zajištěný věřitel o to požádá a současně z jeho prodeje nelze očekávat uspokojení nezajištěných věřitelů, nebo nezajištění věřitelé budou uspokojeni ze 100 procent i bez prodeje tohoto majetku.1 💬
V oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty jsou nezajištění věřitelé uspokojováni ze zabavitelné části příjmů dlužníka a z prodeje nezajištěného majetku s výjimkou takzvaného chráněného obydlí. Zajištěný majetek zpeněžuje insolvenční správce pouze požádá-li o to zajištěný věřitel. Tento způsob řešení oddlužení nově trvá pět let nebo tři roky, v případě úplného uhrazení nezajištěných závazků i méně.2 💬
O způsobu řešení oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé hlasováním. Nově však platí, že pokud tak neučiní, soud rozhodne o oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.3 💬 V dřívější úpravě bylo přitom výchozím způsobem oddlužení to, u kterého byl větší předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů. Nyní se tedy výhodnost postupu neposuzuje.
Institut chráněného obydlí
Protože při obou aktuálně možných způsobech oddlužení je zpeněžován nezajištěný majetek, přišel zákonodárce s institutem chráněného obydlí. To v režimu oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty stanoví, že dlužník není povinen vydat své obydlí, pokud jeho hodnota nepřesahuje hodnotu určenou zvláštním předpisem.4 💬 Tím je nařízení vlády číslo 189/2019 Sb. účinné od 1. srpna. Úmyslem zákonodárce bylo ze sociálních důvodů chránit dlužníkovi jeho přiměřené obydlí, a zachovat mu tak určité minimální materiální zázemí.
Zajištění věřitelé ovšem mají nadále právo požádat o zpeněžení zajištěného majetku bez ohledu na to, jedná-li se o chráněné obydlí. Rovněž tento institut nedopadá na způsob oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.5 💬 Chráněné obydlí podle ustanovení § 398 odstavce 6 insolvenčního zákona totiž odkazuje toliko na ustanovení § 398 odstavce 3 insolvenčního zákona, které definuje rozsah zpeněžovaného majetku v režimu oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Institut chráněného obydlí neovlivňuje ani jiné způsoby řešení úpadku dlužníka, kterými jsou konkurz a reorganizace.
Obydlím je ve smyslu zákona každá věc užívaná k zajištění bytových potřeb dlužníka. Může se tedy jednat jak o věc nemovitou, jakou je obvykle bytová jednotka, dům či dům a pozemek tvořící funkční celek. Může to ale být i zahradní chatka nebo též spoluvlastnický podíl na bytovém domě. Případně se může jednat o věc movitou, jakou je například maringotka. Může to být i právo, typicky podíl v bytovém družstvu s právem k užívání bytu.
Pozemek je součást obydlí, pokud s ním tvoří funkční celek a je nezbytný k jeho řádnému užívání, zejména pokud zajišťuje přístup či jde o pozemek společně užívaný s obydlím. Zde bude nutné posuzovat, zda takový pozemek není nepřiměřeně velký a zda by bylo možné jeho část oddělit a samostatně zpeněžit.
Konstrukt chráněného obydlí se nepoužije na obydlí, které dlužník nevlastní, a není tedy součástí jeho majetkové podstaty. Pokud dlužník bydlí v nájemním či podnájemním bytě, u příbuzných či na ubytovně, není takovéto obydlí předmětem posouzení jeho chráněnosti.
Má-li dlužník více obydlí, může být chráněným obydlím pouze jedno z nich. To platí i pro manžele ve společném oddlužení. Chráněným obydlím je pak takové, kde se dlužník zdržuje převážně. Účelem institutu chráněného obydlí je totiž zachování materiálního zázemí dlužníka, nikoli prostá ochrana jeho majetku.
Výpočet hodnoty chráněného obydlí
Hodnota chráněného obydlí je částka odpovídající kupní ceně přiměřeného obydlí v místě dlužníkova bydliště a v daném čase, a to s přihlédnutím k zohledňovaným osobám.6 💬 Zdrojovými údaji pro výpočet jsou reálné kupní ceny z uskutečněných převodů vlastnického práva k nemovitostem evidované Českým statistickým úřadem. Výpočet chráněného obydlí rozlišuje mezi domem a bytem, přičemž cokoli, co není domem, je považováno za byt, tedy i družstevní podíl či třeba maringotka.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
