Pravidla whistleblowingu míří do finále

V současné době má jen deset členských států Evropské unie ve svých právních řádech přijatou úpravu, která chrání takzvané whistleblowery, tedy oznamovatele protiprávního jednání v rámci organizace, v níž působí. V ostatních zemích EU je jim ochrana poskytována jenom částečně nebo platí pouze pro určité sektory či kategorie zaměstnanců. To by se však do dvou let mělo změnit.

V loňském roce v dubnu přijala Evropská komise návrh směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva unie.^1 💬 Ten byl následně předložen Evropskému parlamentu a Radě EU. Evropský parlament zohlednil připomínky Rady EU a návrh v pozměněném znění^2 💬 přijal letos v polovině dubna. Předpokládá se tak, že ve druhé polovině roku 2019 bude směrnice Radou EU schválena v podobě přijaté Evropským parlamentem. Do národního práva jednotlivých členských států ji pak bude nutné implementovat do roku 2021.

Samotný návrh se v současné době skládá ze sedmi kapitol s celkem 29 články a jedné přílohy. Hlavním účelem nové právní úpravy je zajistit účinnější vymáhání práva EU za pomoci plného využití institutu oznamovatelů a za současného vytvoření dostatečných ochranných mechanismů pro takové osoby.

Předmět právní úpravy

Whistleblowing bude nově podporován v nejvýznamnějších sektorech, které jsou již nyní regulovány EU. Jedná se zejména o oblasti veřejných zakázek a soutěží (veřejná podpora a finanční zájmy EU), ochrany hospodářské soutěže a vnitřního trhu, finančních služeb, bezpečnosti produktů a přepravy, ochrany životního prostředí, potravin, veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů a ochrany osobních údajů. Členským státům je přitom dovoleno tento seznam dále rozšířit. Oznámit bude možné jakékoliv porušení unijních předpisů − ať už k němu došlo jednáním či opomenutím, nebo bylo již uskutečněné či teprve chystané.

Směrnice respektuje zásady profesní mlčenlivosti. Advokáti či lékaři v případě, že se dozvědí nějaké kritické informace, nebudou oprávněni bez souhlasu klienta, respektive pacienta, je komukoli sdělovat. Totéž platí pro vyhrazené (například vojenské) údaje. Oznamovatelem může být fyzická osoba, která získá informace v pracovním kontextu. De facto se jedná o pracovní a jakýkoliv obdobný vztah, včetně osob samostatně činných, společníků v obchodních korporacích a statutárních orgánů.

Hlavním pilířem směrnice je ochrana oznamovatelů. Ta je jim ovšem poskytnuta pouze v případě, že prokážou, že měli racionální a důvodné přesvědčení o tom, že zveřejněné informace jsou pravdivé. Oznámení lze provést třemi způsoby: jednak interně v rámci společnosti, či instituce, typicky vůči nadřízenému, případně vlastníku společnosti, jednak externě příslušným orgánům − například policii či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nebo veřejně (do médií).

Je vhodné, aby společnosti vyčlenily speciální osobu, vůči které lze oznámení učinit. K tomuto účelu je možné využít externích poradců. Společnost by měla před takovým rozhodnutím zvážit zejména následující otázky: Existuje v rámci společnosti osoba, která je dostatečně proškolená k vyšetření informací tvrzených oznamovatelem? Má takový vyšetřovatel odpovídající morální kredit a je dostatečně nestranný, případně jak bude nestrannost zajištěna při vyšetřování? Jsou k dispozici technické zdroje k zajištění anonymity? Pokud na většinu z výše uvedených otázek bude zodpovězeno negativně, má podle našeho názoru smysl vyšetřování předat externím specialistům.

V praxi se nabízí alternativa využití externích zdrojů jako smysluplná a efektivní, zejména s ohledem na to, aby byl zaručen neutrální pohled při vyšetřování a anonymita oznamovatele. Ve Spojených státech například platí již zcela zaběhlá praxe, kdy po krátkém interním prošetření a vyhodnocení situace je následně povolán tým advokátů. Ten situaci vyšetří a vyhodnotí z hlediska dalších rizik a opatření pro společnost.

Jako výchozí variantu pro oznámení protiprávního jednání směrnice upřednostňuje interní hlášení. Za tím účelem budou společnosti nově povinny vytvořit vnitřní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.