Tak jako mnohé další instituce i Úřad průmyslového vlastnictví vznikl nedlouho po založení Československa. To přistoupilo k takzvané Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, a zavázalo se tak chránit vlastnická práva k vynálezům a potlačovat nekalou hospodářskou soutěž v této oblasti.
Prvním patentovým spisem, který byl vydán v českém jazyce, byl v srpnu 1919 patent na pouzdro na sirky. První ochranná známka byla u úřadu zaregistrována o několik měsíců dříve − v květnu 1919. To vše měla konference konaná předposlední zářijový čtvrtek v pražském hotelu Diplomat připomenout.
Vzpomínalo se na ní na velké Čechy − vynálezce, kteří se nesmazatelně zapsali do historie českého práva duševního vlastnictví −, jako byl například Jaroslav Heyrovský, Otto Wichterle či Antonín Holý. Do historie českého průmyslového vlastnictví patří ale i patent na stavebnici Merkur, který úřad udělil v roce 1922 vynálezci Jaroslavu Vanclovi, či na podešve Tomáše Bati z roku 1932. Dodnes populární a dobře známá je pak i ochranná známka francovky Alpa s typickou modrou etiketou. Z let nesvobody zmiňme ještě ochrannou známku Remoska, zapsanou v roce 1964, či patent udělený již zmiňovanému Otto Wichterlemu na kontaktní čočky.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později