Začátkem tisíciletí se ve společnosti bouřlivě diskutovalo o tom, jestli potřebujeme antidiskriminační zákon, jestli nejde jen o "výmysl" Evropské unie. Odpůrci tvrdili, že diskriminace je jen módní slovo, u nás k ní nedochází, a pokud ano, dá se řešit prostřednictvím jiných zákonů. Nyní po deseti letech účinnosti antidiskriminačního zákona už stěží někdo pochybuje o tom, že k diskriminaci u nás dochází v nejrůznějších situacích, někdy dokonce i velmi často. Sice se díky zákonu pomalu daří společnost kultivovat k férovému a rovnému přístupu, ale řada předsudků a diskriminačních stereotypů zůstává. Přispívá k tomu i nízká ochota samotných obětí diskriminace bránit se, nesmířit se s nerovným zacházením.
I po deseti letech účinnosti antidiskriminačního zákona se lidé na soudy obrátí v průměru pouze s pěti žalobami proti diskriminaci za rok. Ocitáme se tak v začarovaném kruhu. Máme sice zákon, který zakazuje diskriminaci, ale protože se lidé nebrání, hrozba žalob je nepatrná, a pokud soud nakonec přizná náhradu nemajetkové újmy v penězích, nízké částky nikoho neodradí. Diskriminovat se tak vyplácí. Musíme si přiznat, že antidiskriminačnímu zákonu chybí možnosti efektivní vymahatelnosti nápravy a zejména preventivní účinek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Anna Šabatová
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



