Regulace ve všech oblastech podnikání přibývá a státní orgány zasahují ve stále větší míře do fungování společností. Před více než 10 lety neexistovaly nástroje jako datová analytika, programy shovívavosti, rozličné oznamovací povinnosti vůči státním orgánům, trestní odpovědnost právnických osob či mezinárodní spolupráce mezi státními orgány v různých oblastech. To platí nejen pro daňové právo či právo hospodářské soutěže, ale i pro řadu dalších právních odvětví. Aby podnikatel v tomto prostředí dlouhodobě uspěl, musí mít dobře nastavené interní procesy a brát vážně compliance.
Co přesně se pod tímto termínem skrývá? V nejobecnějším slova smyslu si pod ním lze představit veškerá opatření k zajištění souladu podnikání s legislativou. Jinými slovy, cílem compliance programů je prevence před nežádoucím a především protiprávním jednáním ve společnosti. Zvyšuje se ale i tlak na firemní hodnoty a reputaci podniku.
Pro mnohé jde však pouze o "papírování" navíc. Nastavení compliance ve společnosti lze přitom využít i jako příležitost pro zlepšení postavení na trhu, nalákání nových kvalifikovaných pracovních sil a v konečném důsledku i pro zvýšení hodnoty společnosti. Správně nastavené programy totiž mohou být pomocníkem, který provede společnost krizovými situacemi a úskalími podnikání.
Compliance přitom není pouze o eliminaci rizika trestní odpovědnosti společnosti či eliminaci případných sankcí, ale silně se dotýká i odpovědnosti managementu společnosti. Proč je tedy vhodné věnovat se compliance? A jak nastavit příslušné programy tak, aby sloužily podnikání?
Odpovědnost managementu
Ve střední Evropě se compliance řeší typicky až ve chvíli, kdy se společnost dostane do potíží: podvodné jednání zaměstnanců šetří policie, o problému firmy píší média, společnosti vznikla škoda či investor odmítne financovat další expanzi z důvodu absence řízení rizik. Všem těmto případům je přitom společné, že u nich nejsou nastaveny postupy pro jejich řešení. Chybí efektivní kontrola a panuje neznalost ohledně právní regulace a míry souvisejícího rizika. Každý zkušený podnikatel přitom sám nejlépe ví, kde má společnost svou pomyslnou Achillovu patu a jakým způsobem ji řešit. Předtím než dojde ke kontrole ze strany státních orgánů či přímo škodě, však většinou není prostor či rozpočet je řešit.
Pokud se již vyskytne nějaký problém, vždy za něj bude v konečném důsledku odpovídat management. Na rozdíl od jiných právních úprav české předpisy přímo nezakotvují odpovědnost statutárního orgánu za nenastavení compliance. Takováto odpovědnost je nicméně součástí povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Je tedy na každém statutáři provést si analýzu rizik a vyhodnotit, zda a do jaké míry je nutné compliance prostředí společnosti zlepšit nebo vytvořit.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později