Takřka každá společnost, která vyváží mimo Evropskou unii, musí detailně řešit otázku, zda se neobchoduje se zbožím, které může být zneužito k vojenským či nelegálním účelům. Tedy zda nejde o takzvané zboží dvojího užití. Do této skupiny potenciálně spadá nejen velké množství strojírenských výrobků, ale například také software či produkty chemického průmyslu a řada dalšího zboží. Podle údajů Evropské komise se z Evropy ročně vyveze zboží dvojího užití zhruba za 30 miliard eur, což je kolem dvou procent exportu EU. Není to tedy výjimečná a úzce omezená skupina jako v případě mezinárodních sankčních režimů nebo vojenského materiálu, ale jde o širokou paletu zboží a služeb, u kterých exportéři musí být připraveni na komplexní kontrolní režim.
Jak se pozná zboží dvojího užití
Export zboží a technologií dvojího užití je podmíněn speciálním povolením a je odpovědností vývozce, aby dokázal identifikovat, co do tohoto režimu spadá či nespadá.
Definice pojmu "zboží dvojího užití" je uvedena v článku 2 Nařízení Rady (ES) číslo 428/2009 z 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Jedná se o zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak vojenské účely. Definice zahrnuje vše, co může být použito jak pro nevýbušné účely, tak pro jakoukoliv formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení.
Definice je tedy široká a nejasná. Jedná se často o zboží, které je primárně určeno pro civilní sektor, avšak může být zneužito k vojenským účelům, či dokonce přímo k výrobě zbraní. Jako příklad lze uvést syntetickou látku triethanolamin, která se běžně používá jako detergent, avšak může být vcelku jednoduše zneužita pro výrobu bojového plynu yperit. Její vývoz je tedy pochopitelně regulován a spadá pod definici výše uvedeného nařízení.
Seznam zboží dvojího užití ale není úplně nekonečný, jak by se mohlo z relativně obecné definice zdát. V příloze I nařízení je obsažen základní seznam zboží dvojího užití roztříděný do kategorií. Ten alespoň částečně výčet omezuje. Nicméně i tak je soupis velmi rozsáhlý.
Zboží je v seznamu členěno do deseti skupin. Do kategorie 0 jsou zařazeny jaderné materiály, zařízení a příslušenství, v kategorii 1 jsou zvláštní materiály a související příslušenství, kategorie 2 zahrnuje zpracování materiálů, v kategorii 3 je elektronka, v kategorii 4 pak počítače, kategorie 5 obsahuje telekomunikace a bezpečnost informací, v kategorii 6 jsou uvedeny snímače a lasery, kategorie 7 zahrnuje navigace a leteckou elektroniku, kategorie 8 námořní techniku a konečně kategorie 9 leteckou techniku a pohonné systémy.
Tyto kategorie se pak dále člení do podkategorií. V podkategorii A jsou systémy, zařízení a součásti, podkategorie B zahrnuje zkušební, kontrolní a výrobní zařízení, v podkategorii C jsou materiály, v podkategorii D je software a v podkategorii E technologie. Například tedy software v rámci letecké techniky je uveden pod označením "9DSoftware".
K Seznamu zboží dvojího užití jsou pak uvedeny některé doplňující a upřesňující informace, a to jak obecné, tak vztahující se k jednotlivým oblastem a kategoriím. Jde například o definici termínu jaderná technologie či software, na který se kontroly nevztahují.
Vývozce navíc musí posuzovat i součásti větších celků, zda náhodou nesplňují některé charakteristiky dle seznamu. V rámci všeobecných poznámek je totiž uvedeno, že "účel kontrol obsažených v této příloze nesmí být zmařen vývozem jakéhokoliv nekontrolovaného zboží (včetně provozních celků) obsahujícího jednu nebo více kontrolovaných položek, pokud kontrolovaná položka nebo položky tvoří podstatný prvek zboží a může být snadno odstraněna či použita pro jiné účely".
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později