Už v březnu se čeští podnikatelé od Evropské komise dozvědí, jak by měl vypadat návrh klimatického zákona. Po dosavadních regulacích o ochraně životního prostředí, které v poslední době zasáhly především automobilový průmysl, se nynější povinné změny nevyhnou téměř žádnému odvětví. Na Česko ale mohou mít podle odborníků v některých aspektech větší dopad než na jiné země Evropské unie. Jedním z důvodů je i nadprůměrné zastoupení průmyslu v tuzemské ekonomice. "Evropská komise sama připouští, že pro některé země bude cesta k uhlíkové neutralitě spojena s vyššími náklady, a to i v poměru k jejich ekonomické výkonnosti. To bude jednoznačně případ České republiky, která i kvůli vysokému podílu průmyslu ponese násobně vyšší náklady v poměru k HDP, než je průměr Evropské unie," vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Neprošli jsme dobrovolnou změnou
Při zavádění přísnějších ekologických regulací může podle odborníků mít vliv i to, že české firmy v minulosti dobrovolně neaplikovaly tolik udržitelných opatření jako korporace v zahraničí. Z tohoto důvodu se nyní pro mnoho z nich bude jednat o něco nového. Loňský výzkum Sustainable Development Goals Challenge společnosti PwC, který se zabýval tím, zda firmy navazují své aktivity na cíle udržitelného rozvoje OSN, ukázal právě značný rozdíl mezi Českem a některými − především západními − státy EU. V Česku se stále relativně málo podniků věnuje této oblasti na strategické úrovni. "Mnoho z nich má tendenci organizovat ad hoc aktivity nebo se udržitelnosti věnuje pouze na úrovni legislativního minima či v kontextu společenské odpovědnosti," komentuje Markéta Jechová, poradkyně v oblasti udržitelného rozvoje PwC a dodává: "Obecně je západní Evropa lépe připravena se na tyto změny adaptovat."
Podle zkušeností Tomáše Babáčka, partnera advokátní kanceláře Deloitte Legal, se více dobrovolných iniciativ na poli udržitelnosti objevovalo například i v Polsku nebo Maďarsku, kde se oproti tuzemsku nachází na počet obyvatel méně průmyslových podniků. "Z nějakého důvodu bylo Česko touto dobrovolnou vlnou málo zasaženo. Jednou příčinou je podle mě i česká rezistence vůči brainwashingu. Češi jsou v některých aspektech až sympaticky přízemní. A v tomto případě se to hodně projevuje," míní.
Půjde i o evropské dotace
Pro samotné firmy bude nová regulace obecně znamenat daleko více nákladů a výrazné změny v práci se zdroji a při financování nových podnikatelských záměrů. Vedle toho zasáhne všechny sektory i změna politiky při čerpání evropských financí. "Konkrétní zpřísnění se v praxi promítne například při žádosti o získání evropské dotace, kde bude kladen mnohem větší důraz na udržitelnost a pozitivní dopad jednotlivých projektů na životní prostředí," podotýká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Vedle zmíněných dopadů ale odborníci zdůrazňují, že každé odvětví kvůli svým specifikům zasáhnou nové regulace odlišně a v jiné míře. "Velmi ovlivněn bude zejména automobilový průmysl, energetika a zemědělství," upozorňuje Radim Kotlaba, právník poradenské společnosti KPMG. Jako příklad uvádí již známou regulaci o snížení emisí oxidu uhličitého pro celý vozový park EU do roku 2030. Konkrétně se jedná o povinnost snížit emise o 37,5 procent u nových osobních automobilů a o 31 procent u nových dodávek. "Vůbec poprvé byl také stanoven 30procentní cíl snížení emisí u nových nákladních automobilů," komentuje Kotlaba dosavadní legislativu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



