Svým nedávným plenárním nálezem1 💬 zrušil Ústavní soud část přechodného ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky2 💬, které přikazovalo užít úpravu promlčení dle tohoto zákona i na činy spáchané před jeho účinností. Co k tomu Ústavní soud vedlo a jaké jsou praktické dopady nálezu?
Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky3 💬, který nahradil dřívější zákon o přestupcích. V napadeném a zrušeném ustanovení § 112 odstavci 2 věty první stanovil, že: "Ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí."
V starém zákoně o přestupcích bylo stanoveno, že přestupek "nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky". V důsledku výše citovaného přechodného ustanovení tak docházelo k tomu, že obecné soudy byly povinny odpovědnost za přestupky spáchané před účinností nového zákona posuzovat podle v mezičase změněné úpravy promlčecí doby, ačkoliv v případě aplikace staré právní úpravy by již došlo k jejímu uplynutí.
Před takovou situací stál i Městský soud v Praze, který dospěl k závěru, že přechodné ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a předložil Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



