Svým nedávným plenárním nálezem1 💬 zrušil Ústavní soud část přechodného ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky2 💬, které přikazovalo užít úpravu promlčení dle tohoto zákona i na činy spáchané před jeho účinností. Co k tomu Ústavní soud vedlo a jaké jsou praktické dopady nálezu?
Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky3 💬, který nahradil dřívější zákon o přestupcích. V napadeném a zrušeném ustanovení § 112 odstavci 2 věty první stanovil, že: "Ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí."
V starém zákoně o přestupcích bylo stanoveno, že přestupek "nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky". V důsledku výše citovaného přechodného ustanovení tak docházelo k tomu, že obecné soudy byly povinny odpovědnost za přestupky spáchané před účinností nového zákona posuzovat podle v mezičase změněné úpravy promlčecí doby, ačkoliv v případě aplikace staré právní úpravy by již došlo k jejímu uplynutí.
Před takovou situací stál i Městský soud v Praze, který dospěl k závěru, že přechodné ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a předložil Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později