Zatímco v zahraničí o duševní hygieně a předcházení syndromu vyhoření diskutují právníci už mnoho let, v českém prostředí se těmto tématům začíná věnovat pozornost teprve nyní. Otázky týkající se mentálního zdraví a zvládání stresu se tak v Česku pomalu dostávají na program konferencí, kde se setkávají zástupci právnických povolání. I ti totiž patří mezi takzvané pomáhající profese − podobně jako například lékaři −, které jsou syndromem vyhoření ohroženy nejvíce. Mezi hlavní příčiny patří vysoké pracovní nasazení, dennodenní komunikace s rozličně naladěnými lidmi a dlouhodobý stres. Přispívají k němu ale také osobnostní rysy, jako je perfekcionismus. Vyhoření má vliv nejen na emoční rozpoložení pracovníka, ale doprovází ho také řada zdravotních problémů, jako jsou bolesti hlavy, a končí až celkovým selháním organismu.
Podpora při studiu
S úzkostmi a stresem se právníci často setkají už během studia. Diskuse o tomto problému se rozvířila loni poté, co jeden ze studentů pražské právnické fakulty po neúspěchu u závěrečných zkoušek spáchal sebevraždu.
Podle průzkumu, který na škole proběhl a kterého se zúčastnilo více než čtyři sta respondentů, pouze necelá třetina z nich ví, jak aktivně pečovat o své duševní zdraví a pohodu. Přitom více než 94 procent respondentů odpovědělo, že by pro ně bylo užitečné dozvědět se více o svém duševním zdraví a správné péči o ně. S tím jim od loňského podzimu pomáhá studentský spolek V jednom kole. Věnuje se zejména osvětové činnosti, ať už prostřednictvím sociálních sítí nebo pomocí různých přednášek. Také funguje jako místo pro setkávání a diskuse studentů pražských práv o otázkách duševního zdraví. "Nejsme psychologickou poradnou, a proto nemůžeme řešit konkrétní duševní potíže studentů. Naše role je zprostředkovat přímý a pohotový přístup k profesionální psychologické péči pro studenty a pracovníky, vzdělávat a vytvářet přátelštější prostředí," říká jedna ze zakladatelek spolku Vendula Mezeiová.
K jeho založení je inspirovaly zkušenosti ze zahraničních univerzit. Tam běžně fungují systémy podpory studentů, zahrnující individuální a skupinové psychologické poradenství. "Každému studentovi je navíc přidělen tutor z řad akademických pracovníků, který se aktivně zajímá o jeho mimostudijní život a řeší s ním případné problémy," popisuje Nikola Klímová, která absolvovala studijní pobyt na Cambridgeské univerzitě.
K posunu v přístupu škol pomalu začíná docházet i u nás, díky iniciativě vedení pražské fakulty se podařilo zajistit odbornou psychologickou pomoc přímo ve fakultní budově, která je pro studenty nově dostupná od ledna letošního roku. Kromě toho mohou studenti navštěvovat lekce jógy nebo jiné workshopy relaxačních technik.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později