Konec nouzového stavu a zmírňování protipandemických opatření znamená i návrat zaměstnanců na pracoviště. Firmy však zavádějí hygienická opatření, která mají zamezit šíření koronaviru.

Například automobilka Škoda Auto nařídila po obnovení výroby na 80 hygienických pravidel, která musí zaměstnanci dodržovat. A přísná opatření se ve firmě zřejmě hned tak neuvolní. Škoda třeba trvá na nošení roušek u zaměstnanců i přesto, že se postupně uvolňují vládní nařízení o zakrytí úst a nosu. "Používání roušek máme hned vedle přísné osobní hygieny a rozestupů za nejúčinnější nástroj plošného boje s nákazou, proto je budeme zachovávat v areálu závodu Škoda Auto i po uvolnění pravidel ze strany státu," řekla Kamila Biddle z tiskového oddělení firmy.

Měření teploty v práci

Lidé si také zvykají na to, že při vstupu do práce se jim měří teplota. Má ale zaměstnavatel vůbec právo takto sledovat zdravotní stav zaměstnance? Podle právníků je zaměstnanec povinný se měření teploty podrobit. "Nepodrobení se uvedeným mimořádným opatřením by v krajním případě mohlo být kvalifikováno jako porušení pracovní kázně zaměstnancem," zdůrazňuje advokát Ondřej Řitička z pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.

"Vzhledem k zákonné povinnosti zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky lze preventivní opatření měřením teploty zaměstnanců při nástupu do práce považovat za přiměřená povaze rizika," vysvětluje Kateřina Brodská z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Podobně se na to dívá i Úřad pro ochranu osobních údajů. Z vyjádření na webu úřadu vyplývá, že vzhledem k protiinfekčním opatřením prý lze měření považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele. Zároveň ale úřad upozorňuje na právní úskalí takové situace: "Je to určitým a dosud bezprecedentním zásahem do osobní integrity člověka s možným dopadem do osobnostních práv v případě nevpuštění do objektu."

Pokud zaměstnavatel naměří u vstupu zaměstnanci teplotu, a nechce ho proto pustit do práce, je třeba postupovat podle práva. "Zákoník práce nezná možnost, že by o zdravotní způsobilosti zaměstnance pro výkon práce rozhodoval sám zaměstnavatel," varuje advokátka Alena Čechtická z advokátní kanceláře Noerr. Kateřina Brodská z ministerstva práce a sociálních věcí proto radí: "V případě zjištění příznaků infekčního onemocnění je třeba odeslat zaměstnance k registrujícímu lékaři k posouzení, zda u dotyčného nenastaly důvody pro uznání dočasné pracovní neschopnosti či nařízení karantény."

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.