Podle novely zákona by už neměl být Rejstřík trestů samostatným úřadem, ale evidenci o trestech a přestupcích by mělo vést samo ministerstvo spravedlnosti. Po přesunu agendy má ubýt zaměstnanců, čímž se má podle odhadů ušetřit na mzdách ročně 2,7 milionu korun. Zároveň celý rejstřík čeká modernizace.

Rejstřík trestů teď funguje jako zvláštní úřad. Ten byl zřízen zákonem z roku 1994. V době přijetí zákona o Rejstříku trestů přitom vedení evidence představovalo rozsáhlou práci s písemnými dokumenty, kterou mělo na starosti hned několik poboček v Česku. "Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, bylo ve své době odůvodnitelné," říká důvodová zpráva k novele. "S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno. Evidence trestů a evidence vybraných přestupků tak představují zřejmě jediné evidence, které jsou spravovány samostatnou organizační složkou státu, jež se věnuje výlučně vedení evidencí," pokračuje zpráva.

Přesunem se ušetří pracovní místa

Novela zákona proto navrhuje přesunout rejstřík přímo pod ministerstvo spravedlnosti. Rejstřík trestů teď sídlí v Praze, ročně jeho provoz stojí zhruba 34,5 milionu korun. Už letos se snižoval počet zaměstnanců z celkových 50 na 36. V budoucnu by mělo zaměstnanců ale znovu ubýt. Přesunem přímo pod ministerstvo by se podle odhadů důvodové zprávy mělo ušetřit dalších pět pracovních míst. Návrh už odsouhlasila vláda. "Bylo to tak dlouhodobě plánováno, našli jsme shodu," uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Po zařazení Rejstříku trestů do organizační struktury ministerstva nedojde prý z pohledu uživatelů k žádné změně ve vydávání výpisů či opisů z rejstříku. "Občan ani další uživatelé by tuto organizační změnu neměli zaznamenat," ujišťuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Rejstřík patří k nejvíce využívaným systémům veřejné správy. Eviduje lidi a firmy, které soudy pravomocně odsoudily v trestním řízení. Údaje slouží k prokazování bezúhonnosti, například při nástupu do nového zaměstnání nebo při zápisu člena řídícího či kontrolního orgánu obchodní korporace do obchodního rejstříku. Využívají je ale také úřady, soudy a orgány činné v trestním řízení. "V podstatě je to jediný úřední nástroj, jak zjistit, jestli určitá osoba nemá nezahlazenou trestní minulost," říká advokát Jaroslav Seifert, odborník na trestní právo z advokátní kanceláře Seifert a partneři. Jen loni vydal rejstřík celkem 2,3 milionu výpisů a opisů. V první polovině letošního roku jich poskytl už přes milion.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.