Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan KudrnaV současné epidemické situaci je neustále diskutováno, nakolik ji vláda zvládá. Osobně vládní opatření považuji po věcné stránce v zásadě za správná. Nicméně vedle jednotlivých krizových opatření a okamžiku jejich vyhlášení si velkou pozornost zaslouží schopnost vlády tato opatření vysvětlit a zdůvodnit. Ještě před rokem se konala řada seminářů v obou komorách parlamentu, ale také jinde na téma boje s dezinformacemi a strategické komunikace vůbec. Věc byla vždy jasná. Protivník je sice silný a neradno ho podceňovat, ale víme, co dělat, a jsme na to v zásadě připraveni. Bylo by zajímavé vědět, kde jsou tehdejší vystupující dnes a co dělali v uplynulých měsících. Může se jednat o příkré hodnocení, ale komunikaci vlády s veřejností, na rozdíl od opatření samotných, nepovažuji za zvládnutou.
Přes léto virus nezmizel
V prvé řadě si pozornost zaslouží obraty vládní pozice na konci jara a začátku léta. Česká ekonomika trpěla, ale vláda vyzývala doslova k záchraně Chorvatska. A to v situaci, kdy každému přemýšlivému člověku muselo být jasné, že koronavirus s létem nevyhyne. Jasné to muselo být proto, že každý mohl vidět, jak navzdory tamnímu horkému a slunečnému létu epidemie postupovala Austrálií. Problém byl také na straně novinářů. Dozvěděli jsme se, kolik piva na osobu je k dispozici ve vlacích do Chorvatska, ale nikdo z novinářů nepoložil otázku, zda cesta sama je bezpečná. Podobně dětské tábory nebo různé festivaly. Je ovšem nutno říct, že stejně se vyjadřovaly také lékařské kapacity.
Už jen s ohledem na tento obrat komunikační pozice (především) vlády se těžko divit, že veřejnost mohla být zmatená. Zkrátka jak může na myšlení lidí zapůsobit, jestliže i vládní epidemiolog Maďar, na konci srpna prosazující přísnější opatření, předtím sám odjede do zahraničí na dovolenou? To se přirozeně týká i předsedy vlády a nakonec vše vyvrcholilo aférou ministra Prymuly. Jedna ze základních pouček by měla být, že ten, kdo chce vést, musí sám jít příkladem. Přitom nelze přijmout vysvětlení, že vedoucí činitelé podlehli nějakému společenskému tlaku. Bohužel to nebylo tak, že by s výhradami a varováními připouštěli rozvolnění. Naopak, jak jsem již uvedl, vyzývali přímo k aktivnímu přístupu k rozvolnění.
Slibem nezarmoutíš
Co dále lze těžko pochopit, to je dávání nesplnitelných slibů. Jaký smysl má slibovat, že ke konci měsíce se jistě školy otevřou? A jaký smysl má říkat, že se další zpřísňující opatření nepřijmou dříve, než za dva týdny dojde k vyhodnocení? Ke zpřísnění potom pravidelně dochází již po několika dnech. Opět, těžko se divit, že nikdo nevěří tomu, co příslušní členové vlády vyhlašují.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
