Aktuální číslo časopisu Ekonom
Rudolf BicekInstitut dohody o vině a trestu byl do českého trestního řádu zaveden s účinností od 1. září 2012.1 💬 Zjednodušeně řečeno spočívá v možnosti státního zástupce uzavřít v rámci (zkráceného) přípravného řízení nebo v rámci řízení před soudem s obviněným dohodu, pokud obviněný za určitých podmínek přizná spáchání skutku a souhlasí s navrženým trestem. Dohoda sice vždy podléhá schválení soudem, nicméně soud před schvalováním nevykonává dokazování skutkových a právních závěrů. Zjišťuje pouze zákonem uložené podmínky nutné pro její schválení.
Přestože je institut dohody o vině a trestu součástí českého právního řádu již osm let, dohodou se každoročně ukončí pouze zanedbatelné procento trestních věcí. Jako hlavní důvody pro nevyužívání dohod se uvádí zejména jejich administrativní a časová náročnost, dosavadní nemožnost sjednat dohodu u zvlášť závažných trestných činů, dále důvod nutné obhajoby nebo negativní postoj obviněných. Dne 1. října nabyla účinnosti novela2 💬, jejímž cílem je právě tyto kritizované body odstranit a celý institut oživit, a tak pomoci urychlit trestní řízení.
Dohoda i pro vraždy
Nejvýznamnější změnou, kterou novela přináší, je možnost uzavřít dohodu i v případech zvlášť závažných zločinů. U těchto trestných činů původní úprava uzavření dohody výslovně vylučovala. Nově tak bude možné sjednat dohodu o vině a trestu u všech trestných činů, a to například včetně vraždy, těžkého ublížení na zdraví či loupeže.
Nemožnost uzavření dohody v rámci řízení proti uprchlému nebo v rámci trestního řízení s mladistvými zůstává po účinnosti novely zachována. Původně návrh novely počítal i s vyloučením možnosti sjednat dohodu o vině a trestu s osobami, jejichž svéprávnost byla omezena. Toto omezení se nakonec ve výsledném znění novely neprojevilo a u osob s omezenou svéprávností je při sjednávání dohody o vině a trestu zachován pouze obecný požadavek nutné obhajoby.3 💬
Konec nutné obhajoby
Další významnou změnou je upuštění od požadavku, aby byl u sjednávání dohody obviněný zastoupen obhájcem.
Původně byla nutná obhajoba pro sjednávání dohody o vině a trestu zavedena na ochranu obviněného. To znamenalo, že bylo zajištěno, že obviněný byl poučen o svých právech na obhajobu a zná všechny možné důsledky sjednání dohody o vině a trestu, a zároveň aby prohlášení viny bylo učiněno dobrovolně a bez nátlaku. Vycházelo se z faktu, že sjednávání dohody je pro obviněného bez právního vzdělání náročný proces, proto by obviněný měl mít u sebe odborně kvalifikovanou osobu, která dokáže posoudit zákonnost, správnost a přiměřenost dohody navržené státním zástupcem.4 💬
Důvodová zpráva uvádí tři základní argumenty, proč nutnou obhajobu není potřeba nadále zachovat. Zaprvé, podle důvodové zprávy iniciování sjednávání dohody nevyžaduje žádný kvalifikovaný návrh obviněného. V praxi totiž konkrétní trest a jeho podmínky navrhuje státní zástupce. Samozřejmě lze připustit možnost, že v průběhu sjednávání dohody skutečně dojde k protinávrhu obviněného, který v konečném důsledku může přesvědčit státního zástupce o mírnějším trestu. Nicméně pokud ani ve standardním řízení o méně závažných zločinech, v rámci kterých nejsou naplněny podmínky pro nutnou obhajobu, nemusí mít obviněný obhájce, není nezbytné trvat na obhajobě ani při sjednávání dohody o vině a trestu ve věcech, kdy nejsou jinak splněny podmínky pro nutnou obhajobu.
Druhý argument vychází z toho, že pokud je již uznáváno, že nutnou obhajobu není potřeba v případě vydání trestního příkazu při rozhodování obviněného, zda podá odpor či nikoli, není důvod předpokládat, že obdobná úprava by nemohla platit v rámci sjednávání dohody.
A za třetí, každá dohoda o vině a trestu je předmětem schválení soudem, který garantuje její zákonnost, správnost a přiměřenost. Soud v rámci veřejného zasedání vyzve obviněného, aby se k dohodě vyjádřil. Zeptá se, zda obsahu návrhu dohody, jakož i jejím následkům rozumí. Dále zjišťuje, zda prohlášení obviněného o spáchání skutku bylo učiněno dobrovolně, bez nátlaku, zda byl obviněný předem poučen o svých právech a zda jsou mu známy důsledky sjednání dohody. Pokud by tak bylo zřejmé, že práva obviněného byla nějakým způsobem zkrácena, měl by soud vždy přistoupit k neschválení takové dohody a vrácení věci státnímu zástupci. Změna se netýká ostatních důvodů nutné obhajoby, které se použijí i v případech sjednávání dohody o vině a trestu.
Dohoda nově i před soudem
Právní úprava účinná před novelou umožňovala sjednat dohodu o vině a trestu pouze v rámci přípravného řízení. Předkladatelé novely se rozhodli vyhovět požadavkům vzniklým na základě praxe a dohodu o vině a trestu je nově možné sjednat i ve fázi řízení před soudem.
Postup při sjednávání dohody před soudem je obdobný, jako je tomu v přípravném řízení, přičemž soudce pouze zjistí případný zájem státního zástupce a obviněného o uzavření dohody. Samotného sjednávání dohody se však již soud neúčastní, a to z podstaty věci.
V případě, že státní zástupce a obviněný projeví zájem o sjednání dohody, předseda, respektive samosoudce, může hlavní líčení na určitou dobu přerušit nebo odročit za situace, že strany potřebují na sjednávání dohody delší čas. V případě, že se dohodu o vině a trestu nepodaří sjednat, pokračuje se v standardním hlavním líčení. V takovém případě se k prohlášení viny obviněným nepřihlíží, ledaže by o to obžalovaný výslovně požádal.
Rozšíření možných prohlášení obviněného
Novela dále přináší další posílení role stran v trestním řízení, a to v podobě možných prohlášení, respektive dohod se státním zástupcem na vině − takzvané prohlášení viny −, a dále prohlášení některých skutečností za nesporné.5 💬
V případě nového institutu prohlášení viny se jedná o situaci, kdy obviněný neuzavře se státním zástupcem řádnou dohodu o vině a trestu, ale pouze dohodu o vině. Obviněný tedy přizná vinu, a to jak po skutkové, tak právní stránce, nedohodne se však se státním zástupcem na trestu a dalších výrocích. Prohlášení viny je zároveň nově považováno za důvod pro mimořádné snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby.
V případě prohlášení některých skutečností za nesporné se pak jedná o situaci, kdy se strany shodnou, a to alespoň zčásti, na skutku, nikoli však již na vině, přičemž rozpor může být například v určité části skutkového děje, popřípadě pouze v právní kvalifikaci.6 💬
Zavedení nových prohlášení by mělo mít pozitivní vliv na rychlost trestního řízení v případech, kde nebude možné uzavřít kompletní dohodu o vině a trestu, a zároveň i na situaci svědků, kteří nebudou muset u hlavního líčení svědčit. Tím se omezí riziko jejich sekundární viktimizace.7 💬
Podobně, jako je tomu i u dohody o vině a trestu, ani tato prohlášení nemusí soud přijmout, pokud bude s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti o prohlášeních pochybovat. V takovém případě se bude pokračovat ve standardním trestním řízení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
