Institut dohody o vině a trestu byl do českého trestního řádu zaveden s účinností od 1. září 2012.1 💬 Zjednodušeně řečeno spočívá v možnosti státního zástupce uzavřít v rámci (zkráceného) přípravného řízení nebo v rámci řízení před soudem s obviněným dohodu, pokud obviněný za určitých podmínek přizná spáchání skutku a souhlasí s navrženým trestem. Dohoda sice vždy podléhá schválení soudem, nicméně soud před schvalováním nevykonává dokazování skutkových a právních závěrů. Zjišťuje pouze zákonem uložené podmínky nutné pro její schválení.
Přestože je institut dohody o vině a trestu součástí českého právního řádu již osm let, dohodou se každoročně ukončí pouze zanedbatelné procento trestních věcí. Jako hlavní důvody pro nevyužívání dohod se uvádí zejména jejich administrativní a časová náročnost, dosavadní nemožnost sjednat dohodu u zvlášť závažných trestných činů, dále důvod nutné obhajoby nebo negativní postoj obviněných. Dne 1. října nabyla účinnosti novela2 💬, jejímž cílem je právě tyto kritizované body odstranit a celý institut oživit, a tak pomoci urychlit trestní řízení.
Dohoda i pro vraždy
Nejvýznamnější změnou, kterou novela přináší, je možnost uzavřít dohodu i v případech zvlášť závažných zločinů. U těchto trestných činů původní úprava uzavření dohody výslovně vylučovala. Nově tak bude možné sjednat dohodu o vině a trestu u všech trestných činů, a to například včetně vraždy, těžkého ublížení na zdraví či loupeže.
Nemožnost uzavření dohody v rámci řízení proti uprchlému nebo v rámci trestního řízení s mladistvými zůstává po účinnosti novely zachována. Původně návrh novely počítal i s vyloučením možnosti sjednat dohodu o vině a trestu s osobami, jejichž svéprávnost byla omezena. Toto omezení se nakonec ve výsledném znění novely neprojevilo a u osob s omezenou svéprávností je při sjednávání dohody o vině a trestu zachován pouze obecný požadavek nutné obhajoby.3 💬
Konec nutné obhajoby
Další významnou změnou je upuštění od požadavku, aby byl u sjednávání dohody obviněný zastoupen obhájcem.
Původně byla nutná obhajoba pro sjednávání dohody o vině a trestu zavedena na ochranu obviněného. To znamenalo, že bylo zajištěno, že obviněný byl poučen o svých právech na obhajobu a zná všechny možné důsledky sjednání dohody o vině a trestu, a zároveň aby prohlášení viny bylo učiněno dobrovolně a bez nátlaku. Vycházelo se z faktu, že sjednávání dohody je pro obviněného bez právního vzdělání náročný proces, proto by obviněný měl mít u sebe odborně kvalifikovanou osobu, která dokáže posoudit zákonnost, správnost a přiměřenost dohody navržené státním zástupcem.4 💬
Důvodová zpráva uvádí tři základní argumenty, proč nutnou obhajobu není potřeba nadále zachovat. Zaprvé, podle důvodové zprávy iniciování sjednávání dohody nevyžaduje žádný kvalifikovaný návrh obviněného. V praxi totiž konkrétní trest a jeho podmínky navrhuje státní zástupce. Samozřejmě lze připustit možnost, že v průběhu sjednávání dohody skutečně dojde k protinávrhu obviněného, který v konečném důsledku může přesvědčit státního zástupce o mírnějším trestu. Nicméně pokud ani ve standardním řízení o méně závažných zločinech, v rámci kterých nejsou naplněny podmínky pro nutnou obhajobu, nemusí mít obviněný obhájce, není nezbytné trvat na obhajobě ani při sjednávání dohody o vině a trestu ve věcech, kdy nejsou jinak splněny podmínky pro nutnou obhajobu.
Druhý argument vychází z toho, že pokud je již uznáváno, že nutnou obhajobu není potřeba v případě vydání trestního příkazu při rozhodování obviněného, zda podá odpor či nikoli, není důvod předpokládat, že obdobná úprava by nemohla platit v rámci sjednávání dohody.
A za třetí, každá dohoda o vině a trestu je předmětem schválení soudem, který garantuje její zákonnost, správnost a přiměřenost. Soud v rámci veřejného zasedání vyzve obviněného, aby se k dohodě vyjádřil. Zeptá se, zda obsahu návrhu dohody, jakož i jejím následkům rozumí. Dále zjišťuje, zda prohlášení obviněného o spáchání skutku bylo učiněno dobrovolně, bez nátlaku, zda byl obviněný předem poučen o svých právech a zda jsou mu známy důsledky sjednání dohody. Pokud by tak bylo zřejmé, že práva obviněného byla nějakým způsobem zkrácena, měl by soud vždy přistoupit k neschválení takové dohody a vrácení věci státnímu zástupci. Změna se netýká ostatních důvodů nutné obhajoby, které se použijí i v případech sjednávání dohody o vině a trestu.
Dohoda nově i před soudem
Právní úprava účinná před novelou umožňovala sjednat dohodu o vině a trestu pouze v rámci přípravného řízení. Předkladatelé novely se rozhodli vyhovět požadavkům vzniklým na základě praxe a dohodu o vině a trestu je nově možné sjednat i ve fázi řízení před soudem.
Postup při sjednávání dohody před soudem je obdobný, jako je tomu v přípravném řízení, přičemž soudce pouze zjistí případný zájem státního zástupce a obviněného o uzavření dohody. Samotného sjednávání dohody se však již soud neúčastní, a to z podstaty věci.
V případě, že státní zástupce a obviněný projeví zájem o sjednání dohody, předseda, respektive samosoudce, může hlavní líčení na určitou dobu přerušit nebo odročit za situace, že strany potřebují na sjednávání dohody delší čas. V případě, že se dohodu o vině a trestu nepodaří sjednat, pokračuje se v standardním hlavním líčení. V takovém případě se k prohlášení viny obviněným nepřihlíží, ledaže by o to obžalovaný výslovně požádal.
Rozšíření možných prohlášení obviněného
Novela dále přináší další posílení role stran v trestním řízení, a to v podobě možných prohlášení, respektive dohod se státním zástupcem na vině − takzvané prohlášení viny −, a dále prohlášení některých skutečností za nesporné.5 💬
V případě nového institutu prohlášení viny se jedná o situaci, kdy obviněný neuzavře se státním zástupcem řádnou dohodu o vině a trestu, ale pouze dohodu o vině. Obviněný tedy přizná vinu, a to jak po skutkové, tak právní stránce, nedohodne se však se státním zástupcem na trestu a dalších výrocích. Prohlášení viny je zároveň nově považováno za důvod pro mimořádné snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby.
V případě prohlášení některých skutečností za nesporné se pak jedná o situaci, kdy se strany shodnou, a to alespoň zčásti, na skutku, nikoli však již na vině, přičemž rozpor může být například v určité části skutkového děje, popřípadě pouze v právní kvalifikaci.6 💬
Zavedení nových prohlášení by mělo mít pozitivní vliv na rychlost trestního řízení v případech, kde nebude možné uzavřít kompletní dohodu o vině a trestu, a zároveň i na situaci svědků, kteří nebudou muset u hlavního líčení svědčit. Tím se omezí riziko jejich sekundární viktimizace.7 💬
Podobně, jako je tomu i u dohody o vině a trestu, ani tato prohlášení nemusí soud přijmout, pokud bude s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti o prohlášeních pochybovat. V takovém případě se bude pokračovat ve standardním trestním řízení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později