Na konci listopadu skončil spor, jehož výsledek všichni alespoň trochu obeznámení s českým právem tak trochu znali už předem. Nejvyšší správní soud totiž zamítl kasační stížnost prezidenta Miloše Zemana ve sporu o jmenování historika umění a bývalého šéfa Národní galerie Jiřího Fajta profesorem. NSS tak potvrdil předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle kterého je prezident povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil ve jmenovacím řízení procesní vady (tomu tak nebylo).

Pro pochopení celého příběhu je potřeba se vrátit do roku 2015. Miloš Zeman tehdy jmenování Jiřího Fajta oficiálně zpochybňoval tím, že jeho odbornou a publikační činnost a délku jeho pedagogického působení nepovažuje za dostatečnou. Ve skutečnosti byl Zemanův odpor ale motivován spíše osobními důvody. A to takovými, které v hlavě Miloše Zemana znamenají největší zradu: Jiří Fajt dříve brojil proti Zemanově prezidentské kandidatuře.

Konkrétně na blogu Aktuálně.cz v lednu 2013 napsal, že "je na Hradě potřeba rehabilitovat takřka vyhaslé pojmy jako morálka, důstojnost nebo prostá ohleduplnost" a že tam nechce "žádného Miloše I.".

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce HN.cz
Chcete si přečíst celý článek?