Nemůže být lepšího završení dlouholetého sporu pro kvalitního soudce, než když protivné strany (pro soudce v obou významech, jež toto slovo v češtině má) uzavřou smír. Odpadá sice možnost "geniálního" odůvodnění rozsudku soudcem, je zapotřebí kolikrát v rámci kompromisu "přimhouřit oči" nad čistotou práva, ale smír je tím nejlepším lékem na pochroumané vztahy.

Smír v rámci mezinárodního práva veřejného je pak ještě mnohonásobně podstatnějším instrumentem než ve vztazích soukromoprávních. Natož když pole válečné je vystřídáno mezinárodní smlouvou.

Období husitství popravdě řečeno nemělo s právem společného téměř nic a pohltilo velmi krutě nemalou část českých, ale i evropských dějin v první polovině patnáctého století. Nic však není zdaleka černobílé. Čtyři pražské artikuly vzniklé v husitském táboře v době obležení Prahy vojsky krále Zikmunda v roce 1420 nebyly "jenom" husitským církevním programem, ale i návrhem budoucího uspořádání státní správy, tedy dokumentem z oblasti práva veřejného. Připomeňme si to, co jsme memorovali ve škole, ale trochu jinak. Přijímání pod obojí z kalicha předznamenává myšlenku náboženské svobody, trestání všech těžkých hříchů bez výjimky není nic jiného než volání po rovnosti před zákonem, svoboda kázání slova božího − to je ochrana svobody projevu jak vyšitá a konečně zákaz světského panování kněží, inu toť středověká reforma státní správy.

Když husitská vojska více jak jedno desetiletí porážela kohokoli, kdo se proti nim postavil, katolická církev, ale i král Zikmund (v té době ještě nebyl císařem) počali hledat cestu ke smíru. Jak jinak. To se ve válkách stávalo a stává velice často. V daném případě ale nešlo jen o klid zbraní či výši reparací, jak bývá obvyklé. Na prvním místě se ocitlo budoucí uspořádání státní správy v zemích českých a moravských, tedy ony artikuly hrály první housle.

Kardinál Giuliano Cesarini po totálním výprasku křižáckých vojsk, se kterými v roce 1431 od Domažlic utíkal, došel k závěru, že s husity se musí jednat, a ne válčit. Bylo jeho zásluhou, že na koncil, jemuž předsedal, svolaný v témže roce do Basileje, byla o dva roky později pozvaná husitská delegace. Králi Zikmundovi se už také nechtělo válčit, ale skutečně vládnout Čechám a Moravě, a proto Cesariniho snahu velmi vřele podpořil.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-66865810-byt-zadobre-s-husity-vyzadovalo-umeni-kompromisu