Podle téměř tří čtvrtin tuzemských firem je korupce v Česku rozsáhlý problém. Třetina společností ji pak považuje za komplikaci v podnikání. Vyplývá to z dva roky starého průzkumu Evropské komise. Pokud korupční případ zasáhne firmu, může přitom zásadně poškodit všechny zúčastněné subjekty. Pro mnoho podniků se tak dodržování pravidel a protikorupční politika stávají stále důležitějšími principy jejich fungování.
Protikorupční politika se zabývá korupčním či podvodným jednáním z širšího pohledu než trestněprávní předpisy. Zajímá se o to, jak korupční jednání ohrožuje společensky sdílené hodnoty, zda hrozí jeho opakování, jak mu předcházet přiměřenými opatřeními a jak nejlépe případné incidenty řešit.
Pojem úplatku v protikorupční politice jde tak nad rámec trestněprávního vymezení. V této souvislosti se pod tímto termínem rozumí "nabízení, slibování, dávání, přijímání nebo sjednávání neoprávněné výhody (finanční i nefinanční, ať již přímo nebo nepřímo, nebo bez ohledu na to, zda je výsledkem porušení práva), která představuje pobídku nebo odměnu pro osobu za to, že v souvislosti se svým zaměstnáním nebo výkonem své funkce jedná nebo se zdrží určitého jednání v rozporu se svými povinnostmi".1 💬
Prokázání veškerého úsilí
V boji proti korupčnímu jednání pak pomáhají takzvané protikorupční programy. Implementovat je v rámci firem ovšem není v Česku povinné. Pokud se společnost rozhodne, že protikorupční program mít nebude, není s tím podle českého práva spojena sankce v podobě správního deliktu ani trestného činu. Nicméně implementace se stává v řadě zemí čím dál běžnější. Motivací může být záměr vedení chránit hodnoty společnosti a předcházet reputačním a škodním rizikům, ctít přání akcionářů v koncernu či podmínky hlavních zákazníků společnosti.
Zajímavý je přístup na Slovensku, kde je zavedení certifikovaného systému protikorupčního managementu (viz dále níže k ISO 37001) podmínkou udělení oprávnění k výkonu technických kontrol.
Na druhou stranu se v českém zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob ani výslovně neuvádí, že přijetím protikorupčního programu se příslušná právnická osoba zbavuje své trestní odpovědnosti. Podle citovaného zákona se totiž ke zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby vyžaduje "prokázání veškerého úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu svými zaměstnanci a členy orgánů zabránila".
Protikorupční program pak tedy může sloužit jako jeden z dokladů, že právnická osoba veškeré úsilí v tomto ohledu vynaložila. Co všechno by pak mělo toto úsilí zahrnovat, napovídá metodika Nejvyššího státního zastupitelství k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vydaná loni na podzim. Podle ní totiž nestačí pouhé formální přijetí určitých opatření, ale následně je třeba je i materiálně naplňovat, to jest implementovat do praxe, kontrolovat, vynucovat, hodnotit a aktualizovat.2 💬 Smyslem je předcházet rizikům a tím zamezit spáchání trestného činu, resp. vyloučit nástup trestní odpovědnosti.3 💬
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později