Setkání za účelem vývoje určitého softwaru či aplikace zvaná hackathony o sobě dala v Česku hlasitě vědět začátkem loňského roku. Když chtěl stát uzavřít smlouvu za 400 milionů korun na prodej elektronických dálničních známek, majitel internetové agentury Tomáš Vondráček svolal dobrovolníky z IT, kteří vytvořili systém pro nové známky za dva dny zdarma. Za velké pozornosti médií jim k tomu přišel pogratulovat i premiér Andrej Babiš.
Jenže už na jaře se ukázalo, že ministerstvo dopravy využije z výstupu akce jen malou část. A nakonec celý systém vytvořila státní firma Cendis za 128 milionů. Nabízí se proto otázka, jestli podobné akce, tedy spolupráce nadšenců bez nároku na odměnu s úřady, mají vůbec šanci uspět. Podle právníka Ivana Rámeše, který se na oblast IT zaměřuje, brání rozmachu takové spolupráce legislativa i praktická využitelnost výstupů.
"Myslím, že akce byla z právního pohledu předem odsouzena k neúspěchu, čímž nechci snižovat její společenský význam. Státní subjekty musí na podobné zakázky vypisovat výběrová řízení a dodavatel musí splňovat stanovená kritéria a nést odpovědnost. Z tohoto důvodu nemůže stát akceptovat projekt od skupiny ajťáků, kteří se s dobrými úmysly snaží ukázat, že podobný systém lze vytvořit mnohem levněji a rychleji," domnívá se zástupce advokátní kanceláře Havel & Partners.
Systému, který má Cendis spravovat prozatím čtyři roky, se ale nakonec nevyhnuly komplikace. Hned v den zahájení prodeje známek 1. prosince přestala aplikace fungovat kvůli technické chybě. Ministr dopravy Karel Havlíček přispěchal s vysvětlením, že "úmyslným omezením funkčnosti brání útokům hackerů". Podle tvůrců aplikace nebylo možné systém navržený na hackathonu využít kvůli požadavkům státní správy. "Elektronické dálniční známky patří mezi takzvané významné informační systémy; ty mají požadavky mimo jiné dané zákonem. Nemůžete navíc slevovat z bezpečnosti a dalších prvků u systému, který obhospodařuje prostředky v řádech miliard korun," upřesnil mluvčí společnosti Cendis Martin Opatrný, který zmínil také potřebu napojení na další informační systémy státní správy.
