Na postu šéfa antimonopolního úřadu v prosinci vystřídal Petra Rafaje, kterého policie podezřívá mimo jiné z ovlivňování kauz rozhodovaných úřadem. Ve výběrovém řízení získal dlouholetý náměstek ministerstva vnitra a člen někdejší Nečasovy vlády nejvíce bodů. Za úkol si Petr Mlsna dal obnovit důvěru v instituci soutěžního regulátora. I kvůli zneužitelnosti příliš silného postavení předsedy sepsali poslanci napříč politickým spektrem návrh zákona, kterým by pro dohled nad veřejnými zakázkami vznikl nový, samostatný úřad. Návrh však začátkem letošního roku nepodpořila vláda a nesouhlasí s ním ani nový předseda Mlsna.

V jakém stavu jste vzhledem k vyšetřování vašeho předchůdce úřad převzal?

Seznámil jsem se s nejvyšším vedením úřadu, kterému jsem představil svoje priority. Setkal jsem se i se všemi řediteli odborů, kteří na úřadu působí, a to na základě zákona o státní službě. Pokud vyšší a střední management převezme moji vizi fungování úřadu a ve střednědobém horizontu zrychlí rozhodování ve správních řízeních, domnívám se, že může pracovat velmi dobře.

Přece jen, nepromítla se podezření na ovlivňování rozhodovaných kauz do práce úřadu? Hlavní podezřelý v kauze Stoka byl dokonce členem rozkladové komise.

Pokud vím, v rozkladových komisích takoví lidé již nejsou. Nemohu komentovat, z jakého důvodu v komisích byli nebo co vedlo k jejich nominaci. Já jsem nastavil nový mechanismus nominací, do poloviny ledna mělo zhruba třicet oslovených institucí čas podat své návrhy na členy komisí, které začaly od 1. února fungovat v novém složení. Pokud jde o kauzy předchozího předsedy ÚOHS, já k nim nemám žádné oficiální informace, úřad ani není účastníkem jakéhokoliv řízení. Rovněž jsem nebyl vyšetřovateli osloven ohledně předání informací. Mám o tom přehled pouze z médií.

Petr Mlsna

Vystudoval Právnickou fakultu UK a německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Na obou fakultách působí také jako pedagog. Ve vládě Petra Nečase byl krátce ministrem bez portfeje a předsedou Legislativní rady vlády. Jako náměstek působil na ministerstvech školství, spravedlnosti a nejdéle na ministerstvu vnitra, kde vedl sekci legislativy, státní správy a územní samosprávy. Měl mimo jiné na starosti organizaci voleb. Byl rovněž fotbalovým rozhodčím a místopředsedou Komise rozhodčích FAČR, kandidaturu na šéfa Fotbalové asociace stáhl. Předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ho prezident jmenoval na začátku prosince 2020, z 11 uchazečů získal ve výběrovém řízení nejvíce bodů.

Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna

V kauzách figurují i někteří místopředsedové úřadu, mají vaši důvěru?

Stanovil jsem požadavek, že kdo chce nebo bude chtít působit ve funkci místopředsedů, musí splňovat bezpečnostní kritéria a disponovat prověrkou na stupeň tajné. Jde o minimální pojistku, že dotyční nebudou mít z minulosti žádné kostlivce ve skříni. Já sám prověrku mám a vím, že jde o podrobné prověřování. Nemohu vycházet z toho, co se objevuje v médiích, musím se opírat o výsledek těchto prověrek a zda je dotyční získají, nebo si o ně vůbec požádají.

Sněmovna má na stole návrh zákona, který by dohled nad veřejnými zakázkami svěřil novému úřadu. Vy patříte k jeho odpůrcům, je to tak?

Nebráním se návrhům na zefektivnění přezkumu veřejných zakázek, zejména ohledně délky řízení. Na návrhu mi však nejvíc vadí nedopracovanost, která v mnoha ohledech ukazuje na neznalost přezkumného řízení. Například bezdůvodně odlišuje průběh řízení zahájených na základě prověření podnětů, které přicházejí zvnějšku, od řízení zahájených na návrh zatížený kaucí. U návrhů by podle představ reformátorů mělo probíhat jednoinstanční řízení u kolektivního tříčlenného senátu. U podnětů by probíhaly stále dva kroky, tedy nejprve předběžné prověřování mimo správní řízení a až pak případné zahájení dvouinstančního správního řízení. Zaváděly by se tedy dva druhy řízení o téže věci pouze v závislosti na druhu oznámení. Druhou skutečností je fakt, že rozdělením se ztratí synergický efekt, který v sobě ÚOHS nese. Například v rámci kontroly zadávání veřejných zakázek nemusí úřad shledat porušení zákona, kontrola však může naopak detekovat protisoutěžní jednání, například kartelovou dohodu dodavatelů v rámci veřejné zakázky. Třetí výhradu mám k názoru, že by kolektivní vedení úřadů dosahovalo lepších výsledků. Odstrašujícím příkladem bylo pro mě několik let zablokované řízení Energetického regulačního úřadu.

V tomto případě šlo o snahu snížit výjimečné postavení předsedy antimonopolního úřadu.

Předpoklad vychází z jedné vládní studie, ale je třeba říci, že mnohdy se srovnává nesrovnatelné. Musíte vyjít z konstrukce správního řízení v jednotlivých státech a také, jak je u nich nastaven soudní přezkum. V některých státech správní řízení v naší podobě vůbec neexistuje, je postaveno do roviny jakéhosi kvazisoudního jednání, kde rozhodují soudci, někde zase státní úředníci. Existují tedy i kombinované modely. Navíc, podle struktury českého správního řízení není Úřad pro ochranu hospodářské soutěže výjimkou. Podobné postavení mají všichni předsedové ústředních správních úřadů včetně ministrů, kteří rozhodují o rozkladech podle podobných správních předpisů. Zasáhne-li se do modelu správného řízení, musí se tedy říci, jakým způsobem se tento model mění, nebo že ten stávající vadí pouze v případě antimonopolního úřadu.

Spojení kontroly veřejných zakázek a tržního prostředí ale není v Evropě běžné.

Modely přezkumu zakázek existují různé, a to buď v podobně monokraticky řízeného úřadu jako u nás, nebo to mohou řešit kolektivní orgány vedení. Ve Skandinávii je zase obvyklé, že o přezkumu nerozhodují správní úřady, ale přímo soudy. Porovnávat sedmadvacet států Evropské unie a jejich právní úpravy a vyvozovat z toho, co je nejlepší, vede k povrchnosti. Vždy vám dotyční řeknou, že jejich model má také nějaké nedostatky. Vybrat si jeden vzor a snažit se ho napasovat na české prostředí nemusí mít kýžený efekt. Navíc nový úřad by měl předsedu, ale rozhodovaly by tříčlenné senáty, jejichž složení by bylo ovlivňováno politicky. Návrh počítá s tím, že předseda úřadu navrhne kandidáty a jmenuje je se souhlasem Senátu. Vliv politických stran by se logicky promítal do výběru kandidátů, respektive by reflektoval sílu jednotlivých senátorských klubů.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.