Letos tomu bude již 230 let od chvíle, kdy byla ve Francii přijata první ústava. Ta vycházela ze slavné Deklarace práv člověka a občana a přinesla reorganizaci vlády, nezávislé soudnictví, rozdělení území s prvky centralismu a systém opakujících se voleb. Díky tomu došlo k převratné změně − absolutistická vláda osvícenských králů skončila a vznikla monarchie konstituční. Tato však neměla příliš dlouhého trvání. Revoluční nadšení a dychtivost zanedlouho dospěly až k vyhlášení republiky a odstranění nežádoucího atributu monarchie − krále Ludvíka XVI. Jeho poprava je odrazem jednoho z nejvýznamnějších období evropských dějin, Velké francouzské revoluce.
Ludvík XVI. (1754−1793) žil se svou ženou, dcerou Marie Terezie, Marií Antoinettou a dětmi, v bezpečí versailleského zámku. Francii však sužovaly nepokoje, vzpoury a deficit státního rozpočtu, které vedly až k masovému lidovému povstání, revoluci.
Vše to začalo v květnu 1789 na zasedání generálních stavů, francouzského legislativního sněmu tvořeného šlechtou, duchovenstvem a takzvaným třetím stavem. Třetí stav ("neprivilegovaný", tvořený zejména měšťany a sedláky) se vzbouřil, oddělil se od ostatních a v červnu 1789 se prohlásil za "Národní shromáždění".
Posléze se k Národnímu shromáždění přidala část duchovenstva, později i šlechty. Tímto se úřad sněmu generálních stavů navždy rozpustil. Nejdůležitějším měsícem revolučního roku 1789 byl však červenec. Čtrnáctého dne toho měsíce byla dobyta pařížská věznice Bastila, symbol urbanistického, politického a lidského anachronismu. Národní shromáždění se prohlásilo za "Ústavodárné národní shromáždění", které následně přijalo dva významné dokumenty omezující moc krále − Deklaraci práv člověka a občana (1789) a zmiňovanou jubilejní ústavu (1791).
Králův neúspěšný pokus o útěk
V říjnu 1789 byla královská rodina v rámci takzvaného ženského pochodu na Versailles donucena k přesunu do pařížského zámku Tuilerie. Odsud se pokusili uniknout do Nizozemí, ve městě Varennes však byli prozrazeni a Národní garda je donutila k návratu. Královská rodina byla uvězněna do Templu, z Ústavodárného národního shromáždění se stal Konvent, nejdemokratičtější parlament v dosavadních dějinách, a 21. září 1792 byla vyhlášena republika.
Konvent měl od začátku políčeno na soudní řízení s Ludvíkem XVI. Neexistovaly ale žádné pádné důkazy, na základě kterých by mohl být proces zahájen. Dne 20. listopadu 1792 však došlo k zásadnímu zlomu. Byla objevena tajná skříň, která obsahovala korespondenci Ludvíka XVI. s nepřáteli národa, tedy tajnou policií, markýzem de La Fayette, bankéři a finančníky či rodinou Marie Antoinetty v Rakousku. Cesta k zahájení soudního procesu se tím otevřela.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



