Je žádoucí, aby politik v případě zahájení trestního stíhání rezignoval, konstatoval Ústavní soud

Na Ústavní soud se obrátil bývalý starosta Prahy 2 Jiří Paluska, který se u obecných soudů domáhal náhrady majetkové i nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. Materiální újmu představovala zejména ztráta na výdělku za dobu stíhání, neboť hned následující den po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání Paluska na funkci starosty rezignoval. Soudy mu však náhradu majetkové újmy nepřiznaly s tím, že rezignoval sám a dobrovolně. K zániku funkce tak podle nich nedošlo v příčinné souvislosti s trestním stíháním.

Ústavní soud označil postup obecných soudů za příliš formalistický. Poukázal na to, že Paluska tvrdil, že rezignoval proto, aby dostál požadavkům politické kultury. "Snad je možné stále konstatovat, že výkon politické funkce úzce souvisí s dodržováním určitých morálních a mravních pravidel," uvedl soud. Zdůraznil, že veřejná funkce zde není od toho, aby z ní politik čerpal svou důvěryhodnost, ale je to právě osoba politika, kdo se značnou měrou podílí na důvěryhodnosti instituce. "Z toho důvodu je více než žádoucí, aby v obdobných situacích, kdy dojde k trestnímu stíhání osoby zastávající veřejnou funkci, tato zvážila, už jen z respektu k dané instituci, své další setrvání ve funkci," píše se v nálezu. Jestliže Paluska jednal v souladu se zásadami politické kultury, neměl by být v horším postavení, než kdyby tak neučinil.

Ústavní soud nadto vyjádřil pochybnost, zda jsou obecně přiznávány náhrady v dostatečné výši. Vyzval obecné soudy, aby zvážily, zda v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými poměřují ta nová, byla opravdu dostatečná a zda je správné je stále následovat.

Více informací najdete v nálezu sp. zn. I. ÚS 4293/18

Tribunál EU poprvé zkoumal režimy státních podpor přijaté v reakci na dopady koronaviru

Tribunál Evropské unie zamítl dvě žaloby irské letecké společnosti Ryanair. Dospěl k závěru, že nelze považovat za diskriminaci, poskytuje-li stát podporu výhradně leteckým společnostem, které mají provozní licenci daného státu.

Švédsko zavedlo v souvislosti s pandemií covidu-19 na podporu leteckých společností, které jsou držiteli švédské provozní licence, režim úvěrových záruk. Francie zase přijala moratorium na platbu daní pro aerolinky s francouzskou licencí. Evropská komise vydala rozhodnutí o slučitelnosti obou podpor s vnitřním trhem Evropské unie. Společnost Ryanair je považuje za diskriminační, a proto Evropskou komisi žalovala.

Tribunál konstatoval, že režim úvěrových záruk splňuje podmínky slučitelnosti, neboť směřuje k nápravě vážné poruchy ve švédském hospodářství. Konkrétně má řešit negativní dopady pandemie na leteckou dopravu ve Švédsku, a tudíž na letecké služby na území tohoto státu. Omezení na společnosti se švédskou licencí považuje za vhodné k dosažení cíle nápravy vážné poruchy v hospodářství Švédska.

Obdobně i v případě francouzské státní podpory Tribunál shledal, že opatření spočívající v omezení dopravy a volného pohybu, která přijala Francie v reakci na pandemii, představují mimořádnou událost, jež způsobila hospodářské škody leteckým společnostem působícím ve Francii. Rozšíření moratoria na společnosti se sídlem v jiných státech by neumožnilo tak přesně a bez rizika nadměrné kompenzace dosáhnout cíle náhrady škod způsobených francouzským aerolinkám.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.