Koncem ledna byl přijat nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který nabyde účinnosti od 1. června 2021. Návrh nové právní úpravy byl v průběhu legislativního procesu v médiích relativně hojně diskutovaný, zejména v souvislosti s definicí a evidencí skutečných majitelů svěřenských fondů ve vazbě na osobu českého premiéra. Hlavním cílem nového zákona je řádná transpozice požadavků stanovených takzvanou pátou AML směrnicí,1 💬 a to zejména zpřístupnění údajů o skutečných majitelích veřejnosti, zavedení účinných mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci a stanovení efektivních sankcí v případě nedodržení požadavků registrace.
Ve smyslu nově přijatého zákona jsou obchodní korporace povinny aktualizovat zapsané údaje do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Korporace, které dosud nezapsaly žádné údaje o svých skutečných majitelích, tak musí učinit bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti, jinak se vystaví riziku sankcí. Ostatní evidující osoby musí zajistit zápis evidovaných údajů do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti; respektive do šesti měsíců, pokud nemají v evidenci dosud žádný zápis.
Krátce ke stávající úpravě
Povinnost všech právnických osob zapisovaných do veřejného rejstříku a svěřenských fondů zapsat svého skutečného majitele zavedla transpozice čtvrté AML směrnice.2 💬 Evidence byla spuštěna od 1. ledna 2018 a hlavní část právní úpravy je obsažena v rejstříkovém zákoně.3 💬 Za nezapsání skutečného majitele však povinným subjektům aktuálně nehrozí žádné přímé sankce. Rejstříkový zákon nyní obsahuje procesní a v podstatě "technickou" právní úpravu vedení evidence. Jsou v něm například stanoveny povinné náležitosti návrhů na zápis do evidence nebo úprava přístupu oprávněných osob k zapsaným údajům. Řízení o zápisu skutečného majitele do evidence je formálně jednoduché a relativně bezproblémové, neboť není nastaven žádný kontrolní mechanismus revidující správnost údajů.
Jedinými osobami, které nyní mohou zapsat svého skutečného majitele, jsou sama právnická osoba nebo svěřenský správce. Třetí osoby ani orgány veřejné moci nebo soudy do evidence zasahovat nemohou. Čtvrtá AML směrnice byla částečně transponována i do českého AML zákona.4 💬 Ten definuje pojem skutečného majitele (v § 4 odst. 4) a také výslovně stanoví povinnost vést a průběžně zaznamenávat údaje o skutečném majiteli a o skutečnosti, která jeho postavení jako skutečného majitele zakládá.
Dosavadní právní úprava nicméně nevyhovuje požadavkům páté AML směrnice a v praxi i často činí výkladové obtíže při určení osoby skutečného majitele. Nadto jde o poměrně rozsáhlou a komplexní problematiku, kterou by bylo vhodné řešit jednotně. Zákonodárce tudíž přistoupil k vyčlenění úpravy skutečných majitelů do samostatného zákona, což je jistě právní veřejností vítaný počin. Příslušná pátá část rejstříkového zákona se tedy od 1. června 2021 ruší a celá úprava skutečných majitelů a jejich evidence včetně reformované definice skutečného majitele bude přesunuta z rejstříkového a AML zákona do nového zákona o evidenci skutečných majitelů.5 💬
Nová právní úprava
Primárním účelem nového zákona a páté AML směrnice je zajištění kvality a správnosti údajů vedených v evidenci, neboť právě potenciálně anonymní vlastnická struktura právnických osob a svěřenských fondů z nich činí ideální prostředek k realizování trestné činnosti. Nová právní úprava klade důraz na veřejnost některých zapisovaných údajů, protože dle českého i unijního zákonodárce přístup veřejnosti k údajům o skutečných majitelích zaručuje větší míru přezkumu ze strany občanské společnosti a tisku. Tím může významně přispět k boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu a zachovat důvěru "v integritu obchodních transakcí a finančního systému."6 💬
Hlavní změnami, které nová úprava přinese, jsou již dříve zmiňované nové pojetí osoby skutečného majitele nebo zakotvení soukromoprávních i veřejnoprávních sankcí za porušení povinnosti zápisu do evidence. Mezi další novinky patří povinnost součinnosti skutečných majitelů a dalších osob nebo oznamovací povinnost povinných osob v případě zjištění nesrovnalostí.
Nová definice skutečného majitele
Základní definice jsou uvedeny v ustanovení § 2 zákona o evidenci skutečných majitelů. Právnická osoba, která má skutečného majitele7 💬 nebo svěřenský správce právního uspořádání8 💬, se pro účely zákona nazývají evidujícími osobami. Protože definice skutečného majitele obsažená v zákoně je velmi podrobná, aby pokryla všechny právnické osoby a právní uspořádání, zaměříme se v tomto článku pouze na přehledné shrnutí charakteristik skutečného majitele obchodní korporace.
Skutečný majitel je tak nově definován jako fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.
Pro obchodní korporace platí materiální kritérium, že:
- koncovým příjemcem je osoba, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání, a tento prospěch dále nepředává; přičemž koncovým příjemcem je podle § 3 zákona každá osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace větší než 25 procent, a tento podíl na prospěchu dále nepředává (uplatní se vyvratitelná domněnka, že podíl na prospěchu předáván není);
- osobou s koncovým vlivem je osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání, přičemž osobou s koncovým vlivem je podle § 4 zákona každá fyzická9 💬 osoba, která je ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích.10 💬
Dle ust. § 4 odst. 3 na to, že fyzická osoba je osobou s koncovým vlivem v korporaci, ukazuje její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 procent. To znamená, že osoba i s menším než čtvrtinovým podílem na hlasovacích právech může být osobou s koncovým vlivem, pokud její podíl bude významně převyšovat podíly ostatních.
Pro případ, že nelze žádného skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat, nebo je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7 zákona, uplatní se nevyvratitelná domněnka uvedená v § 5 zákona, dle které je skutečným majitelem každá osoba ve vrcholném vedení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později