Ústavní soud na straně efektivního stavebního řízení

Představte si situaci, že jste stavebník. Dlouhé roky jste čekal na změnu územního plánu, oběhal jste desítky dotčených správních orgánů. Nesčetněkrát jste byl kvůli požadavkům dotčených orgánů nebo námitkám ostatních účastníků řízení nucen přepracovat či upravit váš záměr. A přesto by bylo probíhající územní či stavební řízení bez vašeho zavinění stále prodlužováno z důvodu stále se opakujících námitek účastníků řízení. Ano, tento stav byl ještě do konce roku 2017 realitou. Občanská sdružení nebo jejich organizační složky, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny (spolky), se totiž mohly účastnit správních řízení, pokud se do řízení přihlásily, a to i řízení dle stavebního zákona.^2 💬 Účast těchto spolků způsobila mnoha stavebníkům nemalé problémy. Dne 1. ledna 2018 pak nabyl účinnosti zákon č. 225/2017 Sb., který mj. novelizoval § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny (novela) tak, že nadále je účast spolků možná pouze v řízeních podle tohoto zákona.

To se však nelíbilo některým senátorům, kteří v srpnu roku 2017 napadli protiústavnost mimo jiné právě novelizovaného § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny návrhem na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivého ustanovení u Ústavního soudu. Dlouho očekávaný závěr Ústavního soudu přinesl stavebníkům a jistě i úřadům participujícím na dotčených správních řízeních velkou úlevu. Ústavní soud vyslovil ústavnost a legitimitu novelizovaného ustanovení omezujícího účast spolků pouze na řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny a právní úprava tak zůstává beze změny.

Průběh řízení

Ústavní soud se na základě návrhu skupiny 17 senátorů (navrhovatelé) zabýval přezkumem předmětného ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny a některých ustanovení stavebního zákona^3 💬 ve znění novely. Ustanovení § 70 odst. 2 a 3 zákona stanoví podmínky, za nichž se spolky mohou účastnit správních řízení. Formulační změnou^4 💬 provedenou novelou byla účast spolků omezena na účast v řízeních pouze dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Účelem novely bylo zefektivnění a urychlení povolovacích procesů. Navrhovatelé zejména upozorňovali, že touto změnou byly spolky vyloučeny z účastenství v řízení o "středně velkých záměrech", které podle nich tvoří více než 90 procent stavebních záměrů v Česku. V tomto omezení navrhovatelé spatřovali nepřiměřený zásah zejména do práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny) a práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny).

V průběhu řízení Ústavní soud obdržel vyjádření od účastníků řízení (Poslanecká sněmovna a Senát), vedlejších účastníků řízení (vláda a veřejná ochránkyně práv), jakož i nevyžádaná vyjádření od takzvaných amicus curiae (přátel soudu) − profesora Milana Damohorského a Hospodářské komory (vyjádření zpracované profesorem Alešem Gerlochem).

Vláda, stejně jako Hospodářská komora, vyjádřila nesouhlasné stanovisko k návrhu. Oba subjekty se shodly, že velká šíře účastenství ekologických spolků není jedinou příčinou zdlouhavých povolovacích procesů, ale že de facto neomezená možnost účasti spolků v územním a stavebním řízení je nejen postup neefektivní a neúčelný, ale také nehospodárný. Navíc správně poukázaly na fakt, že i po novele mají spolky širokou možnost účastnit se povolovacích procesů, u kterých lze předpokládat značný vliv na životní prostředí.^5 💬 Hospodářská komora nadto namítala, že právo domáhat se ochrany subjektivního hmotného práva vyžaduje, aby daný subjekt určitým subjektivním právem disponoval.

Souhlasné stanovisko se zrušením napadeného ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny naopak vyslovila tehdejší veřejná ochránkyně práv a druhý amicus curiae, podle nichž omezení účasti spolků zasahuje do esenciálního jádra práva na příznivé prostředí, a v testu racionality tak nemůže uspět. Veřejná ochránkyně práv vyslovila obavu, že jedinou možností veřejnosti efektivně se účastnit řízení podle stavebního zákona tak budou řízení, u kterých probíhá současně řízení o posuzování vlivu na životní prostředí.

Posouzení problematiky Ústavním soudem

Z výše uvedeného vyplývá, že jádro problému, který musel Ústavní soud autoritativně vyřešit, spočívalo v nalezení rovnováhy mezi efektivností, rychlostí a hospodárností rozhodování správních úřadů o stavebních záměrech a naproti tomu stojícím právem veřejnosti aktivně se účastnit řízení prostřednictvím spolku a hájit svá práva, především právo na příznivé životní prostředí.

Plénum Ústavního soudu se v rámci podrobného odůvodnění postupně zaměřilo na domnělé porušení jednotlivých základních práv, jejichž porušení (zkrácení) navrhovatelé napadali. K právu na přístup k soudu Ústavní soud konstatoval, že se sice vztahuje i na správní řízení^6 💬, ale v pouze v případech stanovených zákonem. V případech, kdy zákon výslovně nezakotvuje možnost domáhat se práva u správního orgánu, se může osoba i přesto tohoto práva domáhat u soudu, u kterého obrana vyloučena být nemůže.

Právo na "stanovený postup při domáhání svých práv" dle Ústavního soudu totiž předpokládá existenci subjektivního hmotného práva, kterému má být v rámci řízení poskytnuta ochrana. Subjektivní právo nelze zaměňovat s pouhým, byť i kvalifikovaným (například společným pro více osob) zájmem. Podle Ústavního soudu se pak u spolků jedná o pouhý zájem, u kterého neexistuje žádné subjektivní právo náležející konkrétní osobě, kterému má být v řízení poskytnuta ochrana. Z uvedených důvodů dle Ústavního soudu proto nelze bez dalšího hovořit o zásahu do čl. 36 Listiny, neboť právo domáhat se ochrany skrze správní soudnictví mají spolky stále zcela zachováno.

Pokud právo na přístup k soudu spojíme s právem na příznivé životní prostředí, je potřeba mít na paměti, že právo na příznivé životní prostředí je právo, které jako právo sociální nepůsobí bezprostředně, ale lze se ho domáhat pouze v mezích daných zákonem.^7 💬 Vzhledem k relativnosti práva ustálená judikatura Ústavního soudu při posouzení zásahu do hospodářských, sociálních a kulturních práv využívá testu racionality (rozumnosti).

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.