Moderní technologie zažívají bouřlivý rozvoj a je zřejmé, že na související nástup umělé inteligence (byť chápání tohoto pojmu není ustálené) by mělo reagovat také právo1 💬. V tuzemském prostředí se interakcí mezi novými technologiemi (mimo jiné i umělou inteligencí) a právem zabývá několik autorů2 💬. V loňském roce nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk vydalo monografii Právo a umělá inteligence, kterou zpracoval kolektiv autorů vedený doc. Bohumírem Štědroněm.

Monografie je členěna do sedmi kapitol. Po úvodní kapitole věnující se obecně právu (kupříkladu původu práva a jeho členění na právo zvykové a psané) je ve druhé kapitole rozvedena otázka, zda vůbec je třeba právem regulovat umělou inteligenci, a jsou vymezeny oblasti, ve kterých lze uvažovat o nutnosti právní regulace umělé inteligence. V této kapitole jsou nastíněny také základní přístupy zahraničních (zejména unijních) orgánů a tuzemská právní regulace. Kladně lze jistě hodnotit rozbor stávající právní úpravy v občanském zákoníku ve vztahu k odpovědnostním vztahům souvisejícím s provozem autonomních vozidel. Kapitola třetí ("Politika, ideologie a právo: od ideologie k umělé inteligenci") a čtvrtá ("Manažerská politologie a reforma politického systému") výrazně vybočuje z "právnického stylu" zbylých částí monografie. Kupříkladu třetí kapitola obsahuje obecné úvahy o fungování společnosti a jejích vazeb na právo či otázku vlivu náboženství na politiku, v kapitole čtvrté jsou mimo jiné uvedeny příčiny zániku Říše západořímské.

Knihu Právo a umělá inteligence vydalo nakladatelství Aleš Čeněk.
Knihu Právo a umělá inteligence vydalo nakladatelství Aleš Čeněk.
Foto: nakladatelství Aleš Čeněk

V páté kapitole jsou vymezeny jednotlivé fáze vědeckého nazírání na umělou inteligenci (nechybí ani tři zákony robotiky Isaaca Asimova) a je vymezen samotný pojem "umělá inteligence". Dále jsou v této kapitole nastíněna hlavní odvětví lidské činnosti, u nichž lze očekávat bouřlivý vývoj v souvislosti s nástupem umělé inteligence (logistika, automobilový průmysl, smart cities apod.), a to včetně otázky bezpečnosti dat (kvantové počítače a možnosti kryptografie) a vysvětlení užívaných pojmů (internet věcí).

Kapitola šestá se zaměřuje na aktivity Evropské unie související s umělou inteligencí, a to nejen na úrovni normotvorby, ale také na činnost expertních skupin či činnost Evropského hospodářského a sociálního výboru v oblasti umělé inteligence. Kapitola sedmá se od zbylých částí monografie odlišuje svým konkrétním zaměřením na autonomní vozidla ("právní aspekty provozu autonomních vozidel se zaměřením na osobu řidiče"). Autoři v této poslední kapitole nejprve vysvětlí jednotlivé stupně autonomie vozidel a stávající povinnosti řidiče, aby se následně zaměřili na mimoprávní (paradox automatizace) i právní (odpovědnost "řidiče" autonomního vozidla) výzvy týkající se vývoje a zejména provozu autonomních vozidel.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.