Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan ŠlesingerModerní technologie zažívají bouřlivý rozvoj a je zřejmé, že na související nástup umělé inteligence (byť chápání tohoto pojmu není ustálené) by mělo reagovat také právo1 💬. V tuzemském prostředí se interakcí mezi novými technologiemi (mimo jiné i umělou inteligencí) a právem zabývá několik autorů2 💬. V loňském roce nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk vydalo monografii Právo a umělá inteligence, kterou zpracoval kolektiv autorů vedený doc. Bohumírem Štědroněm.
Monografie je členěna do sedmi kapitol. Po úvodní kapitole věnující se obecně právu (kupříkladu původu práva a jeho členění na právo zvykové a psané) je ve druhé kapitole rozvedena otázka, zda vůbec je třeba právem regulovat umělou inteligenci, a jsou vymezeny oblasti, ve kterých lze uvažovat o nutnosti právní regulace umělé inteligence. V této kapitole jsou nastíněny také základní přístupy zahraničních (zejména unijních) orgánů a tuzemská právní regulace. Kladně lze jistě hodnotit rozbor stávající právní úpravy v občanském zákoníku ve vztahu k odpovědnostním vztahům souvisejícím s provozem autonomních vozidel. Kapitola třetí ("Politika, ideologie a právo: od ideologie k umělé inteligenci") a čtvrtá ("Manažerská politologie a reforma politického systému") výrazně vybočuje z "právnického stylu" zbylých částí monografie. Kupříkladu třetí kapitola obsahuje obecné úvahy o fungování společnosti a jejích vazeb na právo či otázku vlivu náboženství na politiku, v kapitole čtvrté jsou mimo jiné uvedeny příčiny zániku Říše západořímské.
V páté kapitole jsou vymezeny jednotlivé fáze vědeckého nazírání na umělou inteligenci (nechybí ani tři zákony robotiky Isaaca Asimova) a je vymezen samotný pojem "umělá inteligence". Dále jsou v této kapitole nastíněna hlavní odvětví lidské činnosti, u nichž lze očekávat bouřlivý vývoj v souvislosti s nástupem umělé inteligence (logistika, automobilový průmysl, smart cities apod.), a to včetně otázky bezpečnosti dat (kvantové počítače a možnosti kryptografie) a vysvětlení užívaných pojmů (internet věcí).
Kapitola šestá se zaměřuje na aktivity Evropské unie související s umělou inteligencí, a to nejen na úrovni normotvorby, ale také na činnost expertních skupin či činnost Evropského hospodářského a sociálního výboru v oblasti umělé inteligence. Kapitola sedmá se od zbylých částí monografie odlišuje svým konkrétním zaměřením na autonomní vozidla ("právní aspekty provozu autonomních vozidel se zaměřením na osobu řidiče"). Autoři v této poslední kapitole nejprve vysvětlí jednotlivé stupně autonomie vozidel a stávající povinnosti řidiče, aby se následně zaměřili na mimoprávní (paradox automatizace) i právní (odpovědnost "řidiče" autonomního vozidla) výzvy týkající se vývoje a zejména provozu autonomních vozidel.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
