Nejvyšší soud odstranil právní formalismus u krádeží v době koronavirové pandemie

Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu sjednotil předchozí rozkolísanou judikaturu, když konstatoval, že u bagatelních krádeží spáchaných za stavu pandemie se nevyžaduje exemplární trestání a automatické zvyšování sazby trestu odnětí svobody, pokud není jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s pandemií.

Může jít o různou souvislost, spočívající například v tom, že pachatel přímo využije pandemie k tomu, aby mohl spáchat krádež, anebo mu pandemie spáchání krádeže usnadní. Popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku pandemie či krizových opatření nebude krádež odhalena, respektive spoléhá, že díky těmto okolnostem nebude sám zjištěn a dopaden.

Souvislost je zřejmá zejména, je-li krádež zaměřena přímo proti krizovým opatřením učiněným k řešení pandemie. Popřípadě bude-li krádeží mařeno nebo ztěžováno zvládání nebo odvrácení pandemie. Tato souvislost bude dána zcela zřejmě, pokud se krádež týká konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení pandemie, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem. Jako příklad je možné jmenovat mimo jiné respirátory či dezinfekční prostředky.

Důvodem pro zpřísnění trestního postihu není samotná pandemie, ale až vlastní projev pachatele, který zneužívá pandemie ke spáchání trestného činu. Velký senát uzavírá, že vyhlášení nouzového stavu má pro naplnění kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže jen podpůrný význam, neboť ta může být naplněna bez ohledu na to, zda byl nouzový stav vládou vyhlášen.

Více informací v rozsudku sp. zn. 15 Tdo 110/2021

Ústavní soud odmítl návrh na zrušení usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu

Skupina senátorů neuspěla s návrhem na zrušení únorového vládního usnesení o vyhlášení nouzového stavu. Vláda poté, co neuspěla ve sněmovně s žádostí o prodloužení předchozího nouzového stavu, vyhlásila nouzový stav nový, a to od 15. února. Zároveň nařídila příslušná krizová opatření.

Senátoři ve svém návrhu na zrušení daných opatření vlády poukázali na to, že když Poslanecká sněmovna nouzový stav zruší nebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení dalšího (obdobného) nouzového stavu. To by se příčilo principům demokratického státu a rozvracelo systém brzd a protiváh. Je to sice vláda, kdo vyhlašuje nouzový stav, ale zásadní roli v jeho "udržení" hraje Poslanecká sněmovna.

Plénum Ústavního soudu tento senátorský návrh odmítlo, neboť dle jeho závěru Ústavní soud nedisponuje obecnou pravomocí přezkoumávat usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu, jelikož jde o "akt vládnutí". Tato pravomoc spadá do rámce ústavně politického přezkumu sněmovnou. Je proto právě na ní, aby posoudila ústavněprávní rozměr kroků vlády v rámci vyhlášeného nouzového stavu.

Jako obiter dictum Ústavní soud dodal, že případná žádost hejtmanů o vyhlášení nouzového stavu nemá na postup jeho prodlužování či vyhlašování vliv. Jde podle soudu o pouhou žádost, kterou není vláda vázána. Patnáctičlenné plénum nebylo jednotné. Trojice soudců kritizovala obiter dictum, soudkyně Milada Tomková pak nesouhlasila s předpokladem, že Ústavní soud nemá pravomoc vyhlášení nouzového stavu přezkoumávat.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.