Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU byl při své návštěvě v Moskvě ponížen v přímém přenosu, shodla se evropská média s poslanci Evropského parlamentu. Odhlédneme-li od konkrétností, pak je třeba položit si otázku, zda a proč si Rusko něco takového může vůči EU dovolit. Zhruba ve stejné době reaktivuje Čína svoji politiku 17+1, jíž fakticky rozděluje zahraniční politiku EU, vybírajíc si pro spolupráci jen některé její členy. A do třetice, Velká Británie jako ještě donedávna členská země EU odmítá uznat unijního velvyslance v Londýně s poukazem, že EU není stát, ale "pouhá" mezinárodní organizace.

Legendární německý ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher kdysi vyprávěl, jak pobouřen byl Michail Gorbačov, když se sešel se svým "protějškem", šéfem Evropské rady, které tehdy předsedalo "malinké" Lucembursko. Dnes má EU sice stálejšího předsedu a vysokého zmocněnce pro zahraniční a bezpečnostní politiku, ovšem Rusku neimponují o nic víc. Kreml patrně usuzuje, že unijní zahraniční politika, jakkoliv deklarovaná ve Smlouvě o EU, není důležitá. Postoje vysokého zmocněnce a Evropské služby pro vnější činnost jsou pro něj zbytkové názory, pracně získané kompromisním souhlasem členských států. Včetně bývalých sovětských kolonií a satelitů. Pro Moskvu je určitě podstatnější, co říkají v Berlíně, popřípadě v Paříži. Polsko je tradičně vůči Rusům nepřátelsky naladěno a Itálie nebo Španělsko jsou příliš vzdáleny. Aby nebylo pochyb, ruský ministr zahraničí prohlásil, že Rusko nemá žádně vztahy s EU jako s mezinárodní organizací, ale s jen s jejími některými zeměmi.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-66907430-ponizeni-v-kremlu