Neutichající pandemie silně zasahuje každodenní životy občanů a celé národní hospodářství. To přitom není ničím jiným než agregovaným systémem podnikatelů, investorů a dalších ekonomicky aktivních subjektů, kteří v optimálním případě přinášejí společnosti přidanou hodnotu svou prací, kapitálem či know-how. Podstatou podnikání je přitom především dosažení zisku.

Pokud je podnikatel ve své snaze úspěšný, měl by v souvislosti s placením daní figurovat na příjmové stránce veřejných rozpočtů. Celá řada podnikatelů v těch nejvíce zasažených odvětvích se však dnes bez své viny přesunula na výdajovou stránku veřejných rozpočtů. Namísto přinášení přidané hodnoty společnosti museli zastavit své provozy a zůstali odkázáni na pomoc ve formě státních subvencí či dotací. Taková situace však samozřejmě není trvale udržitelná.

V tom horším případě bude státní podpora omezena příliš brzy a velké množství podnikatelů nebude mít dostatečné cash-flow na splacení závazků. I přes mimořádná opatření v insolvenčním zákoně by existovalo velké nebezpečí, že se tito podnikatelé ocitnou ve stavu úpadku a budou povinni na sebe podat insolvenční návrh bez existence jiné alternativy. V tom lepším (a pravděpodobnějším) případě pro podnikatele bude státní podpora trvat minimálně tak dlouho, jak dlouho budou v platnosti mimořádná protiepidemická opatření. Nicméně i v tomto případě je zřejmé, že zasažený podnikatel bude i v postpandemické době čelit řadě výzev. Dlužno podotknout, že podpora nekryje veškeré výdaje.

Zastavení provozu podniku (ať již restaurace či hotelu) s sebou totiž nenese jen finanční ztrátu v podobě nutně hrazených fixních nákladů, ale rovněž i řadu negativních externalit. Ty dopadají ex post a spočívají například ve ztrátě významných zaměstnanců či ztrátě povědomí u zákazníků.

Lze tak očekávat, že velké množství podnikatelů bude teprve po skončení pandemie a politiky subvencí skutečně "sčítat ztráty" a může se ocitnout ve vážných finančních problémech. Je tedy zřejmé, že se proto nyní více než kdy jindy hodí mít nástroj, kterým by bylo možné efektivně řešit finanční potíže podnikatelů i mimoinsolvenční cestou. Takovým nástrojem by měla být právě preventivní restrukturalizace.

Insolvenční řízení, nebo restrukturalizace?

Evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci, jejíž implementace do českého právního řádu se nyní připravuje, se zaobírá třemi základními okruhy. Jsou jimi samotné zavedení pravidel preventivní restrukturalizace, osvobození od neuhrazených dluhů pro podnikatele v oddlužení a zakotvení takzvaných nástrojů včasného varování umožňující podnikatelům identifikovat možný hrozící úpadek. V tomto článku se podíváme bližší optikou zejména na obecná pravidla samotné preventivní (neformální) restrukturalizace.

Tu lze s mírnou nadsázkou označit jako alternativu k insolvenčnímu řízení. Tam, kde problémy podnikatele nejsou ještě natolik vážné, aby u něj byla založena povinnost podat na sebe insolvenční návrh, by měla nastoupit neformální (přesto právním řádem upravená) možnost vyjednat s věřiteli řešení stávající situace a dosáhnout dohody zajišťující pokračující going concern podniku. Obdobná dohoda je přitom v současné době přinejmenším problematická, když by podnikatel mohl narážet na omezení pravidel odporovatelnosti podle insolvenčního zákona nebo nutnosti nalézt shodu se všemi věřiteli.

Dosáhnout plného konsenzu s oslovenými věřiteli přitom není vůbec jednoduché. V současné době totiž neexistuje dostatečně efektivní nástroj, jak se v průběhu jednaní bránit snahám věřitelů vynutit si individuálně své nároky (ponecháme-li stranou řádné moratorium, pro které nicméně podnikatel potřebuje nadpoloviční většinu všech nezajištěných a zajištěných věřitelů).

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-66907440-kam-kraci-restrukturalizace