Oficiální publikační sbírky bývaly tradičně určeny pouze k vyhlašování zákonů a podzákonných předpisů. Fungovala ale také obvykle takzvaná zbytková kategorie dalších předpisů publikovaných v centrální Sbírce zákonů. Historicky byly také zřizovány i vedlejší oficiální sbírky určené pro předpisy nižší právní úrovně.2 💬

V plánované Sbírce právních předpisů mají být vyhlašovány dvě kategorie předpisů, a to předpisy samosprávných celků a právní předpisy takzvaných ostatních správních úřadů. Vedle toho v ní mají být zveřejňovány i další akty.

Nová sbírka není výslovně ze zákona označena jako "úřední list", jako je tomu v případě centrální Sbírky zákonů. Podle jejího založení ze strany státu a výslovně zákonem zřízeného oficiálního publikačního prostředku je ovšem zřejmé, že její forma je obdobná.3 💬

Obdobně jako Sbírka zákonů je nová Sbírka právních předpisů zařazena do katalogu informačních systémů veřejné správy.4 💬 Je tak nastavena od počátku jako čistě elektronický informační systém (oproti Sbírce zákonů, která počítá s listinnou i elektronickou podobou). Zároveň ale není výslovně zřízena jako databáze. Opět odlišnost od Sbírky zákonů složené ze samotné sbírky a z databáze informací, která má obsahovat texty platných předpisů ve všech časových verzích.

Obecně mohou právní předpisy být vydávány v rámci exekutivy nejen ústředními správními úřady, ale i jinými úřady.5 💬 Takové předpisy ale nemusí mít celostátní působnost. A z toho důvodu nejsou určeny pro centrální Sbírku zákonů. Jejich způsob uveřejnění nebyl dosud řešen jednotně. Zvláštní zákony stanovovaly obvykle vlastní publikační pravidla pro tyto předpisy.6 💬

I orgány územní samosprávy mohou na stejném ústavním základu vydávat právní předpisy. Takové předpisy by měly být nově vyhlašovány také skrze Sbírku právních předpisů. Měla by tak být nahrazena dosavadní nejednotná právní úprava vyhlašování v jednotlivých zákonech o územních samosprávných celcích.

Sbírka právních předpisů by měla fungovat jako další úřední publikační prostředek. Otázkou může být přehlednost takového systému a proč nemohlo být zařazeno vyhlašování těchto předpisů přímo do připravované centrální jednotné eSbírky.7 💬

Aktuální stav publikace

Již v současnosti existuje zákonná povinnost zveřejňovat právní předpisy způsobem umožňujícím dálkový přístup.8 💬 V praxi ale není pokaždé plněna. V důsledku toho dochází k podstatnému omezení možnosti adresátů se s jejich obsahem seznámit.9 💬

Stávající právní úprava nedokáže zajistit dostupnost textů předpisů samosprávy (přestože jsou zákonným způsobem publikovány). Nezajišťuje míru trvalé informovanosti adresátů norem. Neexistuje centrální veřejně přístupný registr všech právních předpisů vydaných všemi územními samosprávnými celky.10 💬

K problematice publikace právních předpisů územních samospráv se vyslovila soudní rozhodovací praxe na ústavní úrovni, když podle ní "způsob publikace snižuje šanci, že soud z vlastní iniciativy na věc aplikuje právní předpis obce či kraje, a že vyhledání těchto předpisů − zejména obecních, nezveřejněných na internetu − je pro soudy spojeno s většími praktickými obtížemi." Uvedené obtíže by prý byly odstraněny, kdyby se všechny právní předpisy obcí a krajů publikovaly na internetu nebo kdyby byly centrálně zpřístupněny.11 💬

Nedostatečnost "poznatelnosti" právních předpisů územních samosprávných celků (především pak obcí) se má projevovat i tím, že orgány státní správy, orgány činné v trestním řízení a fyzické nebo právnické osoby často žádají ministerstvo vnitra o součinnost při získávání údajů o normativní činnosti obcí, například zda obecně závazná vyhláška jednotlivé obce je stále platná, novelizovaná, respektive zda daná oblast je vůbec regulována.12 💬

V případě druhé hlavní kategorie předpisů zařazených do nové sbírky, tedy předpisů ostatních správních orgánů, je situace poněkud odlišná. Ostatní správní úřady mohou vydávat právní předpisy s celostátní působností, a pokud tak stanoví zvláštní zákon, mohou být publikovány ve Sbírce zákonů.

Jestliže ale nemají takové předpisy takzvaných ostatních správních úřadů celostátní působnost, pak nepatří do centrální sbírky a jsou vyhlašovány různými způsoby podle zvláštních zákonů. Nevyhovující stav, kdy je třeba vyhledávat právní normy z různých zdrojů, má být odstraněn plánovanou jednotnou publikační sbírkou. Nepředpokládá se ani zveřejňování aktů profesních komor, neboť ani ty nejsou podle příslušných zákonů právními předpisy.

Stávající vyhlašování předpisů samospráv

V případě obecních a krajských právních předpisů funguje obdobné pravidlo jako u právních předpisů ve Sbírce zákonů. Platnými se stávají až jejich vyhlášením. Obecné vyhlášky a nařízení obce jsou vyhlašovány vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dní. Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení. Vedle toho zákon umožňuje obci uveřejnit právní předpis způsobem v místě obvyklým.

Obec musí vést evidenci vydaných právních předpisů.13 💬 Zasílá také text obecné vyhlášky ministerstvu vnitra a text nařízení obce naopak krajskému úřadu. Krajské předpisy nabývají platnosti vyhlášením ve Věstníku právních předpisů kraje14 💬 a právní předpisy hlavního města Prahy ve speciální Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.15 💬 Dnem vyhlášení je dnem rozeslání příslušné částky věstníku. Pravidlo nabývání účinnosti je obdobné jako u obecních předpisů.

Územní samosprávy musí zasílat obecně závazné předpisy příslušným dozorovým orgánům. Pro oblast přenesené působnosti se orgány samosprávy při vyhlašování řídí usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů.16 💬

V roce 2003 byl zřízen speciální publikační prostředek na centrální úrovni pro předpisy samosprávných celků nazvaný Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí. V jeho rámci jsou publikovány akty ve formě "směrnic", jimiž se řídí orgány krajů a orgány obcí při zabezpečení přenesené působnosti. Směrnice mají být vydány ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady ve věcech zásadní povahy a za účelem zabezpečení jednotné úpravy.17 💬 Vyhlášení směrnic ve věstníku má být podmínkou jejich závaznosti. Nabývají platnosti dnem vyhlášení a účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.18 💬

Nová sbírka předpisů

Nový publikační prostředek má nést název Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Zkrácený oficiální název zní "Sbírka právních předpisů". Sbírka má být veřejně přístupným seznamem v něm vyhlašovaných právních předpisů a zveřejňovaných aktů.

Elektronická verze sbírky má být uveřejněna správcem na internetových stránkách portálu veřejné správy. Jedinou závaznou oficiální formou sbírky tak bude verze elektronická.

Nový systém publikace dodržuje původní tradici publikace právních předpisů zavedenou již od 19. století. Princip takzvané formální publikace je založen na fikci, že předpisy nabývají závaznosti a platnosti pouze jejich vyhlášením ve formě stanovené publikačním zákonem, tedy v oficiální úřední sbírce. A touto jedinou formou podle nové publikační normy je právě publikace v dané sbírce.19 💬

Podle dikce zákona se určené předpisy "vyhlašují jejich zveřejněním" v této sbírce. Zákonodárce správně odlišil institut "vyhlašování" od institutu "zveřejnění", respektive publikace.

Vyhlašování předpisů jako ústavní institut může tradičně probíhat více způsoby. Zveřejnění, respektive písemná publikace v oficiální sbírce, je pouze jednou z forem publikace.

Vyhlášení jako ústavní požadavek ve smyslu tohoto nového publikačního zákona přináší předvídané důsledky pro vyhlašované právní předpisy jako obecná závaznost, respektive jejich platnost či účinnost. Zveřejnění je oproti tomu i v novém systému sbírky zamýšleno jako koncept pouhé publikace "ostatních aktů", a to bez ústavněprávních důsledků platnosti a účinnosti.20 💬 Případné nezveřejnění těchto aktů ve sbírce nemá tak vliv na jejich platnost.

Zveřejnění (publikace) je také v rámci této nové publikační normy nastaveno jako jedna z forem vyhlašování. Samotné zveřejnění má provádět autor (původce) předpisu a to "zasláním" textu předpisu v otevřeném a strojově čitelném formátu a jeho metadat prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky správce.

Problematickým bodem původního návrhu zákona byly odlišné koncepce vyhlašování a zveřejňování v rámci stejného zákona. Jedním konceptem zákona bylo zveřejnění jako podskupina či způsob vyhlašování. Na druhou stranu se v úvodních ustanoveních zákona výslovně odlišovalo "vyhlašování" a "zveřejnění".21 💬 Z hlediska klasických pravidel publikačního práva byla nastavená koncepce poněkud netradiční a matoucí. Pozitivním zjištěním může být, že tento zásadní nedostatek byl v novější verzi návrhu zákona odstraněn.

Klasická koncepce "náhradního vyhlašování" zavedená tradičně v publikačních normách je zaváděna i v tomto případě. Pokud tak není možno vyhlásit předpis zavedenou formou, bude zveřejněn na úřední desce daných úřadů. Princip takzvané materiální publikace, kdy je možno vyhlásit předpis i mimo publikační sbírky, je (obdobně jako v jiných moderních publikačních normách) stále kodifikován i v moderní elektronické době.

Časová působnost předpisů

Časová působnost předpisů v navrhované sbírce respektuje tradiční publikační pravidla. Pro praktikující právníky je tato otázka jednou ze zásadních právních informací při aplikaci příslušného předpisu v denní praxi.

Klasické publikační pravidlo, kdy právní předpisy publikované ve sbírce nabývají platnosti jejich vyhlášením, funguje i v této sbírce. Účinnosti pak nabývají počátkem patnáctého dne následujícího po dni jejich vyhlášení.22 💬

Dodržuje se i další tradiční koncepce publikačních pravidel. Nerozhoduje konkrétní datum účinnosti uvedené přímo v samotném předpisu. Je nutno vždy postupovat podle pravidla nastaveného v publikačním zákoně. Pokud je tedy stanoveno konkrétní datum účinnosti v samotném předpisu předcházející konečnému datu publikace, respektive vyhlášení ve sbírce, neplatí takové datum, a předpis nabývá klasicky účinnost až patnáctým dnem po vyhlášení.

Historická je i výjimka umožňující dřívější nabytí účinnosti předpisu. Může nastat i dříve, a to počátkem dne následujícího po dni jeho vyhlášení. Legisvakance pak trvá pouhý den. Důvodem pro takovou výjimku může být pouze naléhavý obecný zájem.

Nejzazší okamžik nabytí účinnosti může dokonce nastat ještě dříve. V případě důvodu spočívajícím v ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí nabude právní předpis účinnosti již samotným vyhlášením. V takovém případě pak neexistuje vůbec žádná legisvakanční lhůta.

Katalog publikovaných předpisů a dalších aktů

První skupinou vyhlašovaných aktů ve sbírce budou právní předpisy vydané správními úřady, které nejsou zákonem určeny přímo k publikaci ve Sbírce zákonů, ale jejich vyhlášení v nové Sbírce právních předpisů výslovně požadují zvláštní zákony.23 💬

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.