Legislativní rada vlády (LRV) jako poradní orgán kabinetu ve věcech legislativy funguje už 52 let. Schází se obvykle ve čtvrtek. V časech pandemie i ona přešla na jednání ve formě videokonferencí. "Potěšující je vidět, jak se i většina starších členů LRV dokázala novému režimu přizpůsobit," říká místopředseda LRV a někdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. "Snažíme se držet jednání v pravidelných čtrnáctidenních intervalech, pokud jsou návrhy právních předpisů, o kterých by se dalo jednat," dodává. V rozhovoru několikrát zdůraznil, že krizová opatření LRV neprojednává.
Jak hodně a v čem ovlivnila pandemie běžnou agendu legislativců na Úřadu vlády? Co se zabrzdilo a co šlo naopak rychleji?
Na samotném obsahu práce se toho moc nezměnilo, když se nebudeme bavit o "covidových" zákonech, které vznikají opravdu ve velkém časovém presu. Na posouzení některých návrhů, zejména z ministerstva práce a sociálních věcí nebo ministerstva financí, bylo třeba i jen několik málo desítek minut. Běžné návrhy se projednávají stejně jako dřív a ve standardních lhůtách, procházejí pracovními komisemi LRV, a jsou-li pro to důvody, i LRV samotnou.
Vláda se při boji s pandemií radí s různými experty z řad epidemiologů, matematiků, ekonomů apod. Radí se také s externími právníky? Využívá i expertních názorů členů LRV?
Pokud ano, pak já o tom nevím. Zaznamenal jsem sice, že členem odborné skupiny při ministerstvu zdravotnictví vedené prof. Petrem Smejkalem je i prof. Jan Kysela, jinak člen pracovní komise pro správní právo a určitě někdo, koho bych časem rád viděl i mezi členy LRV, ale jinak jsou to věci, které jdou v podstatě mimo mě.
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde později získal i titul doktora práv. Od roku 2007 pracuje na Úřadu vlády ČR s výjimkou období, kdy zastával funkci ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády (od července 2018 do dubna 2019). Je místopředsedou Legislativní rady vlády, na pozici náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády. Zaměřuje se především na ústavní a správní právo. Je autorem komentáře ke kompetenčnímu zákonu, podílel se i na vzniku kolektivní monografie Legislativní proces (teorie a praxe) nebo na přípravě metodické pomůcky: Příprava návrhů právních předpisů.
Na většinu návrhů "covidových" zákonů bohužel bylo tak málo času, že já osobně měl jen výjimečně prostor jejich obsah konzultovat se členy LRV. Jistou útěchou mi je, že jde vesměs o ad hoc zákony, které snad už nebudou mít dlouhého trvání.
LRV se od března rozrostla o dva nové členy se specializací na správní právo. Vynutila si tyto posily pandemie? Můžete přiblížit, o koho jde a důvody jejich jmenování?
Změny ve složení LRV s pandemií určitě nesouvisely. Naopak, jak už jsem říkal, pandemie roli LRV vlastně oslabila, protože "covidové" zákony LRV vůbec neprojednává. Dlouhodobě se ale potýkáme s ne úplně rovnoměrným vytížením jednotlivých členů. Je to dáno tím, že drtivá většina návrhů právních předpisů je z oblasti veřejného práva, nejčastěji správního. V loňském roce nás navíc bohužel navždy opustil můj kamarád a přítel Stanislav Kadečka a v závěru roku na své členství rezignoval Michal Sobotka, oba výborní "správaři", takže deficit v tomto oboru se ještě prohloubil. Největší břemeno tvorby zpravodajských zpráv pak v této oblasti leželo v podstatě na dvou třech členech, což byl dlouhodobě neudržitelný stav. Zatím poslední změna ve složení LRV se proto zaměřila právě na posílení rady o experty na veřejné právo a členy LRV se stali dlouholetí členové pracovních komisí pro správní právo David Bohadlo a Tomáš Herc.
V případě obou pánů jde o skvělé právníky, kteří budou pro LRV posilou. Určitě nešlo o poslední změny. Mám ještě v hlavě pár skvělých "správařů", které bych v LRV určitě rád viděl. Podobně jako se k členství podařilo přesvědčit profesora Petra Průchu, když končil na Nejvyšším správním soudě.
Z nutnosti rychle reagovat na aktuální situaci není možné vést standardní meziresortní připomínkové řízení. Legislativu tak tvoří převážně jedno ministerstvo. Neuvažuje se do budoucna o zřízení skupiny legislativců napříč resorty, kteří by se primárně zabývali tvorbou "krizové" legislativy?
Ono to tak asi často i funguje, byť to není úplně formalizované, že dotčené resorty spolu o legislativních návrzích komunikují. Zásada spolupráce platí také podle kompetenčního zákona. Ale nemyslím si, že by zřizování nějakých formalizovaných skupin přineslo velké zlepšení. Ona se role legislativců někdy přeceňuje, ale často to nejsou oni, kdo má obsah chystaného právního předpisu ve své moci. Problémem tvorby "covidových" předpisů je spěch, ve kterém tyto předpisy vznikají. Což se však dá v řadě případů pochopit, protože situace je opravdu mimořádná. Ale mnohé také vznikají na základě poměrně úzkého politického zadání, kde je prostor pro resortní legislativce velmi omezený. O to důležitější je pak ale role legislativců na Úřadu vlády, kteří pro vládu chystají stanovisko.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později