Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal koncem března nepřehlédnutelné rozhodnutí,1 💬 jímž změnil dosavadní většinovou rozhodovací praxi správních soudů. Změnu ve stávající judikatuře učinil ve vztahu k (ne)dostatku aktivní věcné legitimace k podání žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu v případě jeho nečinnosti v situacích, kdy správní orgán dle zákona musí konat.
Otázku, zda se žalobce může bránit ve správním soudnictví žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu v podobě nečinnosti stavebního úřadu ve věci nepovolené stavby, postoupil šestý senát Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí rozšířenému senátu dne 10. prosince 2019.2 💬
Podstata věci řešené šestým senátem
Šestý senát v prosinci 2019 rozhodoval o kasační stížnosti žalobkyně, na jejímž pozemku byla umístěna část golfového hřiště bez příslušného stavebního povolení. Žalobkyně podala podnět k odstranění stavby s tím, že k jejímu odstranění jsou naplněny zákonné předpoklady. Stavební úřad přesto zůstal nečinný.
Proti nečinnosti stavebního úřadu žalobkyně uplatnila takzvanou zásahovou žalobu u Krajského soudu v Praze. Ten však žalobu s oporou v dosavadní většinové judikatuře obecných soudů i Nejvyššího správního soudu odmítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Proti odmítavému rozhodnutí podala žalobkyně kasační stížnost.
Šestý senát, jemuž byla věc přidělena, došel k závěru, že nelze odepřít ochranu těm, jejichž hmotných práv se protiprávní stav přímo týká, pokud je jim nečinností správního úřadu znemožněn výkon jejich soukromého subjektivního práva.3 💬 Jelikož se tímto názorem chystal šestý senát odchýlit od většinové judikatury Nejvyššího správního soudu, postoupil věc k rozhodnutí rozšířenému senátu.4 💬
Nový směr úvah Nejvyššího správního soudu
Rozšířený senát odmítl dosavadní rozhodovací praxi, která odpírala dotčeným osobám přístup k soudu.5 💬 Uvedl, že stavební úřad, který v rozporu se zákonem nezahájí řízení o odstranění stavby, nezákonně zasahuje do právní sféry osob, jejichž hmotných práv se stavba týká.
Své závěry ohledně aktivní věcné legitimace k podání zásahové žaloby rozšířený senát postavil mimo jiné na tom, že ačkoli je podnět k zahájení řízení z moci úřední jen něčím, co stavební úřad upozorní na existenci protiprávního stavu, je třeba rozlišovat případy, kdy tento podnět podává „kdokoli“, anebo osoba, jejíž hmotná práva byla existencí nezákonného stavu dotčena. Právě takovým osobám je nutné poskytnout dostatečnou právní ochranu. Rozšířený senát v konkrétní rovině k řešenému případu uvedl, že tím, že „stavební úřad nezahájil řízení o odstranění stavby, byť šlo o stavbu nepovolenou, nejen že stavební úřad postupoval v rozporu s právem objektivním, ale především neochránil osoby, jejichž hmotných práv se nepovolená stavba dotýká. Nezákonným zásahem tu tedy je pasivita stavebního úřadu (‚nečinnost‘), který toleroval nepovolenou stavbu a nezahájil řízení o odstranění stavby“.
Přitom explicitně uvedl, že v situaci, kdy stavební úřad nezahájí řízení z moci úřední a nechrání tak vlastníka pozemku (či jeho souseda), je v rovině soudní právě žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu jediným myslitelným prostředkem obrany.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později