Aktuální číslo časopisu Ekonom
Zatím poslední velká novela zákoníku práce je účinná od poloviny loňského roku, zčásti pak od začátku roku letošního. „Připravit novelu zákoníku práce není vůbec lehká věc, jak jsem měl možnost se za posledních deset let sám přesvědčit,“ připouští někdejší náměstek pro legislativu ministerstva práce a sociálních věcí a současný náměstek pro státní službu na ministerstvu vnitra Petr Hůrka a dodává: „Přijít s jakoukoli koncepční změnou je těžké. Jsem rád, že se nám nakonec podařilo dosáhnout shody a novelu přivést k životu.“
Jak dlouho jste na novele pracovali a s kým vším?
Práce probíhaly už od roku 2016. Novela prošla standardním legislativním procesem. Z diskusí vzniklo množství rozporů, zejména se sociálními partnery, a chvíli to vypadalo, že novela vůbec nebude. Pak se svolala tripartitní skupina, kterou jsem vedl, a tam jsme se snažili vyřešit zhruba deset zásadních rozporů a skutečně se nám to podařilo a o novele se začalo zase jednat.
Bylo něco, co se v novele nepovedlo?
Neřekl bych, že přímo nepovedlo, ale samozřejmě jsme museli v mnohém slevit či udělat ústupek. V době tvorby novely například nebyla vůle upravit institut práce z domova. Novelu obsahující úpravu práce z domova předložili do sněmovny za předchozí vlády, nebyla však na ní bohužel shoda, přitom teď bychom ji potřebovali jako sůl. Praxe si tak musela pomoci bez kvalitní právní úpravy. Tady právní úprava zaspala svou dobu.
Absolvoval magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, tamtéž i doktorské studium v oboru soukromé právo a na téže fakultě také habilitoval v oboru pracovní právo a rovněž získal profesuru. Je expertem na pracovní právo, členem Komise pro pracovní právo Legislativní rady vlády. Do června 2020 byl náměstkem pro legislativu Ministerstva práce a sociálních věcí, podílel se na klíčových novelizacích pracovněprávních předpisů. Od července 2020 je náměstkem ministra vnitra pro státní službu. Je držitelem ocenění Právník roku 2018 v oboru pracovní právo. Věnuje se lektorské a publikační činnosti.
Dosud to nějakým způsobem fungovalo, byť byla úprava zastaralá. Samotný vývoj v praxi jde kupředu mnohem rychleji, než na to stačíme reagovat legislativně. My jsme chtěli homeworking oproti stávající úpravě uvolnit, ale mezitím se úprava ukázala jako nefunkční, takže si to praxe uvolnila daleko víc. To, co pro nás pak bylo uvolnění, bylo pro praxi již zastaralé.
Pak jsme byli strašně blízko otázce stanovení výše mechanismu valorizace minimální mzdy. Ale ani tady nakonec nedošlo ke shodě, a to ani na její výši, ani na způsobu jejího určení. Neprošlo to, i když jsme měli stanoveny spravedlivé a předvídatelné valorizační mechanismy. Nyní se o tom opět jedná. Ne vždy je lehké najít společnou řeč a dosáhnout shody.
Cílem novely bylo mimo jiné zjednodušení vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, myslíte si, že byl tento cíl naplněn?
Myslím si, že ano. Jako jakýsi duchovní otec novely nemohu říct, že by novela byla prozaměstnanecká, nebo prozaměstnavatelská. Je to taková spíše personalistická novela. Dopadá na věci každodenní personální práce, běžné komunikace zaměstnavatel − zaměstnanec, dovolené, rovného postavení zaměstnanců ve vzniku práva na dovolenou, zaměření se na potřeby zaměstnance v rámci sdílení jeho pracovního místa, doručování a další.
Novela byla přijata ve stavu pandemie, ovlivnilo ji to nějak?
Ano, nakonec to spadlo do pandemického období, ale snažil jsem se, aby se to celou dobu od té pandemie nějak izolovalo, aby se řešily pandemické věci zvlášť. Nakonec musím říct, že byla velká vstřícnost obou sociálních partnerů, zástupců zaměstnanců i zaměstnavatelů, a i když to nevypadalo úplně jednoduše a muselo se vypořádat 600 zásadních připomínek, nakonec to dopadlo dobře a novela s grácií prošla.
S odstupem několika měsíců, jak hodnotíte dopady jednotlivých změn do praxe?
Novela upravuje praktické věci, myslím si, že přinesla pozitiva. Nemáme negativní ohlasy. A to navzdory pandemii. Samozřejmě některé instituty, jako například sdílené pracovní místo, v době pandemie nenašly zcela své uplatnění, protože se řešila distanční práce. Hlavně u osob pečujících o mladší děti se musely řešit praktické otázky fungování, takže nebyl čas řešit sdílené pracovní místo.
Naopak jsou zde už nyní pozitivní dopady, na které se dlouhou dobu čekalo. Například se již nevyžaduje potvrzení o zaměstnání při skončení dohody o provedení práce. Věřím, že i nová úprava dovolené, což byl můj nápad, funguje dobře, praktičtěji, že je to jednodušší.
Dají se čekat v dohledné době další legislativní novinky v pracovním právu?
S ohledem na blížící se konec funkčního období Sněmovny teď žádné výrazné změny není možné schválit. Na druhou stranu do srpna příštího roku by měla Česká republika transponovat dvě směrnice, které mají pracovněprávní charakter. Jedna se týká slaďování osobního a pracovního života a druhá předvídatelnosti pracovních podmínek. Tyto oblasti tak doznají změn.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
