Aktuální číslo časopisu Ekonom
redNejvyšší správní soud: Nelze vyřazovat uchazeče o zaměstnání z evidence pro bagatelní pochybení
Vyškrtnout uchazeče z evidence o zaměstnání kvůli zmeškání plánované schůzky na pobočce úřadu práce bez předchozí omluvy není přiměřené. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se ztotožnil s tímto závěrem krajského soudu.
Soud poukázal na to, že vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má pro uchazeče tvrdé právní důsledky tím, že je mu odepřena pomoc při zajištění zaměstnání a eventuálně i hmotné zabezpečení v podobě podpory v nezaměstnanosti, ale i v oblasti účasti na důchodovém a zdravotním pojištění.
Dle rozsudku je smyslem činnosti úřadu práce především zprostředkování zaměstnání. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání by mělo představovat až krajní opatření, které má zajistit, aby výhod spojených s vedením v seznamu uchazečů o zaměstnání nemohly požívat osoby, které své postavení zneužívají a znemožňují úřadu práce vykonávat jeho činnost. V tomto případě žalobkyně své povinnosti vůči úřadu řádně plnila a sama si našla zaměstnání. Neprokázalo se přitom, že by zmeškáním schůzky uchazečka zmařila získání jedinečné nabídky zaměstnání.
Za této situace bylo její vyřazení z evidence uchazečů o práci zcela nepřiměřené, jelikož pochybení žalobkyně nedosahovalo intenzity maření součinnosti s úřadem práce. Nejvyšší správní soud v rozsudku zdůraznil, že činnost správních orgánů je v prvé řadě službou veřejnosti a při výkonu svých pravomocí by měl mít správní orgán vždy na zřeteli účel, pro který byl zřízen.
Podrobnosti v rozsudku sp. zn. 1 Ads 52/2021
Nájemce musí podle Nejvyššího soudu kontrolovat těsnost vodovodních kohoutů
Nejvyšší soud řešil náhradu škody způsobenou vytopením bytu žalobkyně ze strany jejího nájemce. V horním bytě praskl uzávěr vody pod umyvadlem a unikající voda poškodila podlahy, výmalbu a vybavení spodního bytu. Škoda přesáhla 90 tisíc korun.
Dovolací soud poukázal na to, že nový občanský zákoník opustil jednotu civilního deliktu a zavedl odlišnou úpravu smluvní a mimosmluvní povinnosti k náhradě škody. Vytkl odvolacímu soudu, že se zabýval pouze porušením povinností plynoucích ze zákona a pominul existenci nájemní smlouvy obsahující vymezení povinností k údržbě a opravě bytu a jeho součástí. Vládní nařízení přitom věcně vymezuje, co se za drobné opravy prováděné a hrazené nájemcem považuje, a uzavírací armatury na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt pod tuto definici spadají.
Vedle toho zákon ukládá i pravidelné prohlídky a udržování vodovodních součástí ve funkčním stavu. Neobstojí proto závěr odvolacího soudu, že v projednávané věci chybí naplnění základního předpokladu pro vznik odpovědnosti nájemce za způsobenou škodu, konkrétně porušení právní povinnosti. Nelze přehlédnout ani specifickou situací bytů sousedících nad sebou, z níž plyne riziko protečení vody, jemuž uživatel spodního bytu není schopen čelit, a je proto odkázán na opatrnost uživatele bytu nad sebou.
Jedná se tedy o škodní následek nastalý v bezprostřední souvislosti s neplněním povinnosti nájemce provádět běžnou údržbu a drobné opravy předmětu nájmu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
