redNejvyšší správní soud: Nelze vyřazovat uchazeče o zaměstnání z evidence pro bagatelní pochybení
Vyškrtnout uchazeče z evidence o zaměstnání kvůli zmeškání plánované schůzky na pobočce úřadu práce bez předchozí omluvy není přiměřené. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se ztotožnil s tímto závěrem krajského soudu.
Soud poukázal na to, že vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má pro uchazeče tvrdé právní důsledky tím, že je mu odepřena pomoc při zajištění zaměstnání a eventuálně i hmotné zabezpečení v podobě podpory v nezaměstnanosti, ale i v oblasti účasti na důchodovém a zdravotním pojištění.
Dle rozsudku je smyslem činnosti úřadu práce především zprostředkování zaměstnání. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání by mělo představovat až krajní opatření, které má zajistit, aby výhod spojených s vedením v seznamu uchazečů o zaměstnání nemohly požívat osoby, které své postavení zneužívají a znemožňují úřadu práce vykonávat jeho činnost. V tomto případě žalobkyně své povinnosti vůči úřadu řádně plnila a sama si našla zaměstnání. Neprokázalo se přitom, že by zmeškáním schůzky uchazečka zmařila získání jedinečné nabídky zaměstnání.
Za této situace bylo její vyřazení z evidence uchazečů o práci zcela nepřiměřené, jelikož pochybení žalobkyně nedosahovalo intenzity maření součinnosti s úřadem práce. Nejvyšší správní soud v rozsudku zdůraznil, že činnost správních orgánů je v prvé řadě službou veřejnosti a při výkonu svých pravomocí by měl mít správní orgán vždy na zřeteli účel, pro který byl zřízen.
Podrobnosti v rozsudku sp. zn. 1 Ads 52/2021
Nájemce musí podle Nejvyššího soudu kontrolovat těsnost vodovodních kohoutů
Nejvyšší soud řešil náhradu škody způsobenou vytopením bytu žalobkyně ze strany jejího nájemce. V horním bytě praskl uzávěr vody pod umyvadlem a unikající voda poškodila podlahy, výmalbu a vybavení spodního bytu. Škoda přesáhla 90 tisíc korun.
Dovolací soud poukázal na to, že nový občanský zákoník opustil jednotu civilního deliktu a zavedl odlišnou úpravu smluvní a mimosmluvní povinnosti k náhradě škody. Vytkl odvolacímu soudu, že se zabýval pouze porušením povinností plynoucích ze zákona a pominul existenci nájemní smlouvy obsahující vymezení povinností k údržbě a opravě bytu a jeho součástí. Vládní nařízení přitom věcně vymezuje, co se za drobné opravy prováděné a hrazené nájemcem považuje, a uzavírací armatury na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt pod tuto definici spadají.
Vedle toho zákon ukládá i pravidelné prohlídky a udržování vodovodních součástí ve funkčním stavu. Neobstojí proto závěr odvolacího soudu, že v projednávané věci chybí naplnění základního předpokladu pro vznik odpovědnosti nájemce za způsobenou škodu, konkrétně porušení právní povinnosti. Nelze přehlédnout ani specifickou situací bytů sousedících nad sebou, z níž plyne riziko protečení vody, jemuž uživatel spodního bytu není schopen čelit, a je proto odkázán na opatrnost uživatele bytu nad sebou.
Jedná se tedy o škodní následek nastalý v bezprostřední souvislosti s neplněním povinnosti nájemce provádět běžnou údržbu a drobné opravy předmětu nájmu.
