V nedávné době jsem vzpomínkově sáhl po knize Karla Čermáka Advokacie & úvahy související (Praha, 2000) a začetl se do vynikajících a stále aktuálních esejí, z nichž jedna nese název Být o. Téměř současně jsem přitom zaregistroval diskusi o přechylování ženských příjmení. Jaká škoda, že se Karel této debaty nedožil, jsem ze srdce přesvědčen, že by do ní literárně vstoupil. Takto mi nezbylo, než abych se tématu jaksi substitučně v rámci nepřikázaného jednatelství ujal sám, což činím, přestože mne tatínek varoval, abych „nemluvil o provaze v domě oběšencově“.

Bojím se totiž, že se dočkám chvíle, kdy se na internetu dočtu, jak „Dr. Křesomysl Knedlík Dojídal a Dr. Miláček Sladký hájili ve skupinové trestní věci“, přičemž nebude zřejmé, zda − napsáno dnešní v některých očích úpadkovou a zbytečně složitou češtinou − hájily dvě obhájkyně, nebo hájili dva obhájci, či žena Křesomysl a muž Miláček Sladký. Jako druhý krok po odstranění přechylování se totiž zákonitě nabízí zlikvidovat konečně -y, a to nejen v příčestí minulém, ale vůbec, aby napříště již „děti nedostávali špatné známki z diktátů“ nebo přestalo být hrubou chybou v rozsudcích často psané „soudy rozhodli“, čímž by byla definitivně odstraněna hypotéza o obživnutí oněch soudů. I takový nápad zde již totiž byl, o čemž se můžete přesvědčit třeba v deníku Telegraf ze dne 21. července 1993. Tehdy však zdravý rozum zvítězil.

Jak je tomu s přechylováním či s ženskými příjmeními, abych byl také patřičným světákem a nezahanbil by mne v tomto směru Američan z Vysočan, across the world?

Zdá se, že minimální ochranu soukromí poskytuje litevština. Koncovka -té tak prozradila na bývalou první ženu − prezidentku Litvy Daliu Grybauskaité, že není provdána, vdanou Litevku poznáte naopak podle koncovky -né, jak o tom vypovídá příjmení bývalé soudkyně Ústavního soudu Tomy Birmontiené.

O bývalé prezidentce Islandu Vigdís Finnbogadóttir se i bez rodného listu dozvíme, že její otec se jmenoval Finnboga, dóttir znamená v islandštině dcera, takže přechýlené Vigdís Finnbogadóttirová znamená vlastně Finnbogadcerová.

O tom, že její otec je příjmením Christofilos, se dozvíme podle koncovky dívčího příjmení prvé řecké ženy − premiérky Vassiliki Thanou-Christophilou, psané −ov, vyslovované -u.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-66950040-otazka-jazyk-ova