Problematika elektronického právního jednání patří mezi nejaktuálnější témata poslední doby, a to nejen kvůli pandemii, která značně omezila možnost osobního setkávání. Poptávka po elektronickém právním jednání v posledních letech vzrostla také v souvislosti s tím, že se objevila celá řada moderních softwarových nástrojů, které podpis právních dokumentů a jejich doručování velmi usnadňují. V rámci naší advokátní praxe se to týká zejména podpisu smluv v oblasti informačních technologií či podnikových transakcí s mezinárodním prvkem, kdy bylo v posledním roce v podstatě nemožné zajistit fyzický podpis členů statutárních orgánů zahraničních osob na transakční dokumentaci, zejména pokud se tyto osoby nacházely v zámoří. Ale i v běžném životě lze narazit na transakce, kdy k uzavření smlouvy postačí i prostá e-mailová komunikace či mechanické „proklikání“ formuláře v rámci webového rozhraní.
I přes to, že je právní úprava obecně založena na zásadě bezformálnosti a presumpci poctivosti, předpisy mohou klást na jednotlivá právní jednání různé požadavky na minimální formu. Příkladem může být nakládání s nemovitou věcí, u kterého je nezbytné, aby byla smlouva písemná a podpisy na listině určené pro katastr nemovitostí byly úředně ověřeny. Podobně je potřeba úředně ověřit podpisy na smlouvě o převodu obchodního podílu, případně sepsat notářský zápis, pokud společníci obchodní korporace chtějí změnit společenskou smlouvu či stanovy.
Svébytné požadavky na formu a doručování mohou být stanoveny i pro určité právní vztahy. Zákoník práce například vyžaduje, aby s elektronickým doručováním vybrané dokumentace vyslovil zaměstnanec svůj souhlas, písemnost byla podepsána zaručeným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem a zároveň doručení takto podepsaného dokumentu zaměstnanec potvrdil, a to svým vlastním zaručeným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem.
Nabízí se proto otázka, jaké jsou základní možnosti a limitace pro elektronické právní jednání, podepisování a doručování právních dokumentů. A v jaké míře splňují moderní nástroje pro elektronické právní jednání formální požadavky české legislativy. Lze se spolehnout na to, že je licenční smlouva či smlouva o převodu akcií řádně uzavřena, pokud k jejímu podpisu došlo například prostřednictvím oblíbené aplikace DocuSign?
Základní právní úprava
Základní právní úpravu elektronického jednání a podepisování obsahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS), které je v Česku přímo aplikovatelné. Tato úprava je založena na zásadě nediskriminace elektronické podoby smluv.
Právní úprava obsažená v eIDAS je dále rozvedena zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (ZSVD). Ta v soukromoprávních vztazích umožňuje písemnosti podepisovat elektronickou formou, a to jakýmkoliv z níže uvedených způsobů. Z hlediska elektronického jednání vůči orgánům veřejné moci je dále nezbytné zmínit zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (ZEÚ), a zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby (ZDS), u kterého platí dělená účinnost, přičemž u řady ustanovení k účinnosti úpravy ještě nedošlo.1 💬
Samotné eIDAS vymezuje tři základní typy elektronického podpisu, a to elektronický podpis jednoduchý (nebo také prostý), zaručený a kvalifikovaný. Aby bylo možné hovořit o elektronickém podpisu ve smyslu eIDAS, je potřebné, aby se jednalo o „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“. Pro naplnění podmínek pro zaručený a kvalifikovaný podpis stanovuje eIDAS další podstatné náležitosti.
Prostý elektronický podpis
Za prostý podpis naplňující požadavky kladené na písemnou formu právního jednání by v souladu s širokou definicí obsaženou v eIDAS a ZSVD2 💬 měl být považován scan vlastnoručního podpisu, aktivní zaškrtnutí on-line políčka (představující mechanický prostředek nahrazující elektronický podpis) či prosté uvedení jména a příjmení odesílatele v e-mailové zprávě či jakékoliv jiné zprávě doručené přes on-line aplikaci sloužící ke komunikaci. Shora uvedené se uplatní pouze v některých soukromoprávních vztazích.3 💬 U veřejnoprávních orgánů stále zákonná úprava vyžaduje uznávaný elektronický podpis (viz níže).
V praxi však může být prostý elektronický podpis problematický, a to jak z hlediska důkazní pozice, tak naplnění písemné formy. Výklad rozsahu definice obsažené v eIDAS se různí. Osoba podepisující se prostým elektronickým podpisem se tak dostává do roviny potenciálního sporu o autentičnost a obsah dokumentu, neboť prostý elektronický podpis nemusí dostatečně zajišťovat důkazní spolehlivost. Tento problém navíc prohlubuje stávající judikatura Nejvyššího soudu4 💬, která prostý elektronický podpis zcela diskredituje a staví do roviny v praxi nepoužitelného institutu. Z rozhodovací praxe českých soudů se zdá, že i v současné době stále platí závěry dřívějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu5 💬, podle kterého e-mail bez zaručeného elektronického podpisu nesplňuje požadavky písemné formy, a to přesto, že je tento závěr v rozporu s principy eIDAS.
Zaručený elektronický podpis
Zaručený elektronický podpis představuje zvláštní nástroj, založený na komerčním nebo kvalifikovaném certifikátu. Jako takový musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.6 💬 Dokument opatřený zaručeným elektronickým podpisem zajišťuje, že do něj nelze obsahově zasáhnout, aniž by tím nedošlo k zneplatnění podpisu.
Zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu (vydaném kvalifikovanou autoritou) můžeme v souladu se ZSVD označit za „uznávaný elektronický podpis“. Výhodou uznávaného elektronického podpisu je zejména možnost komunikace s orgány veřejné moci. Zároveň starší judikatura Nejvyššího soudu7 💬 dovozuje, že teprve uznávaný elektronický podpis je použitelný v případech, kdy je vyžadována písemná forma právního jednání.
Kvalifikovaný elektronický podpis
Kvalifikovaný elektronický podpis představuje nejvyšší úroveň elektronického podepisování. Stejně jako u uznávaného podpisu platí, že je potřebné, aby byl založen na kvalifikovaném certifikátu, přičemž je rovněž nezbytné, aby byl vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později