Aktuální číslo časopisu Ekonom
Kateřina StaňkováV době pandemie covidu-19 byla na území České republiky vydávána restriktivní opatření ve třech odlišných zákonných režimech. První skupinu tvoří krizová opatření přijímaná vládou na základě zmocnění obsaženého v krizovém zákoně.2 💬 Druhou skupinu tvoří mimořádná opatření vydávaná ministerstvem zdravotnictví v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví.3 💬 Po dobu jednoho roku ode dne 27. února 2021 mohou být dále vydávána mimořádná opatření v režimu pandemického zákona4 💬; tato opatření mohou nařídit ministerstvo zdravotnictví s celostátní působností nebo na území více krajů a krajská hygienická stanice na území svého správního obvodu. Pro jasné odlišení mimořádného opatření podle pandemického zákona od mimořádného opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví odborná veřejnost zavádí pojem pandemické opatření, který se vztahuje na první uvedenou kategorii (tento pojem budu používat v dalším textu).5 💬
Speciální „koronavirové“ přestupky
Porušení opatření vydaného v některém ze shora uvedených režimů představuje přestupek dle daného zákona.
Podle krizového zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní povinnost strpět omezení vyplývající z krizových opatření. Za tento přestupek může správní orgán uložit pokutu až do výše 20 tisíc korun.6 💬 Krizový zákon neobsahuje zvláštní určení příslušnosti k projednávání předmětných přestupků. Uplatní se proto obecná úprava obsažená v přestupkovém zákoně, dle které bude k projednání těchto přestupků příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán.7 💬
Přestože na to odborníci upozorňovali již vloni na jaře, vláda na podzim „zjistila“, že za porušení krizových opatření nemohou správní orgány potrestat právnické a podnikající fyzické osoby. Na konci loňského roku proto předložila Poslanecké sněmovně návrh, který měl tento nedostatek krizového zákona napravit.8 💬 Sněmovnou schválený zákon však nenalezl podporu v Senátu a sněmovna následně jeho veto nepřehlasovala. Krizový zákon tak platí beze změn.
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelní pohromě nebo jiné mimořádné události. Za přestupek lze uložit pokutu do tří milionů korun. Je-li spáchán opakovaně (tedy do 12 měsíců) po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do čtyř milionů korun.9 💬 Přestupky podle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou příslušné projednávat krajské hygienické stanice.10 💬
Podle pandemického zákona se přestupku dopustí fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, pokud nedodrží mimořádné opatření podle § 2. Za přestupek lze právnické a podnikající fyzické osobě uložit pokutu do tří milionů korun. Je-li spáchán opakovaně (tedy do 12 měsíců) po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do čtyř milionů korun. Fyzické osobě lze za přestupek uložit pokutu do jednoho, respektive dvou milionů korun. Přestupky podle pandemického zákona jsou příslušné projednávat krajské hygienické stanice.11 💬
Pandemický zákon dále stanoví speciální úpravu pro zaměstnance, respektive zaměstnavatele.12 💬 Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti ze spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě pokynu svého zaměstnavatele. Je-li přestupek spáchán jednáním zaměstnance právnické nebo podnikající fyzické osoby na základě pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby i přesto, že zaměstnanec nejdříve odmítl podle tohoto pokynu jednat, lze maximální možnou výši pokuty zvýšit o čtvrtinu, tedy na čtyři miliony korun.
Právní předpisy13 💬 upravují rovněž pravomoc Policie České republiky a strážníka obecní policie projednat příkazem na místě14 💬 vybrané přestupky podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona, které postihují porušení povinností stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními, a přestupky podle pandemického zákona.
Ze shora uvedeného je zřejmé, že jednotlivé zákonné režimy obsahují řadu rozdílností. Především jde o okruh potenciálních subjektů, které se mohou předmětných přestupků dopustit.
Zatímco přestupku spočívajícího v porušení mimořádného nebo pandemického opatření se může dopustit jak fyzická osoba, tak podnikající fyzická osoba a právnická osoba, přestupku spočívajícího v porušení krizového opatření se může dopustit toliko fyzická osoba.
Další rozdíl je v orgánu příslušném k vedení přestupkového řízení. V případě přestupků dle zákona o ochraně veřejného zdraví a pandemického zákona je příslušná krajská hygienická stanice. Zatímco v případě přestupků dle krizového zákona je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Významný je rovněž rozdíl v maximální možné výši pokuty pro fyzické osoby − 20 tisíc dle krizového zákona vs. jeden milion (a dva miliony za opakovaný přestupek) dle pandemického zákona vs. tři (respektive čtyři) miliony korun dle zákona o ochraně veřejného zdraví. A konečně lze zmínit citovanou speciální úpravu zproštění odpovědnosti zaměstnance a zpřísnění trestu pro zaměstnavatele, která se týká jen přestupků v režimu pandemického zákona.
„Běžné“ přestupky
Porušení krizových, mimořádných či pandemických opatření je přímo jedním ze znaků dané skutkové podstaty přestupků popsaných výše. Nouzový stav, pandemický stav nebo existující či hrozící epidemie však mohou hrát významnou roli i u všech ostatních přestupků, kterých se lze dopustit kdykoli a nesouvisejí s porušením uvedených opatření.
Podle zákona o přestupcích je správní orgán povinen při určení druhu a výměry správního trestu přihlédnout také k povaze a závažnosti přestupku a k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Povaha a závažnost přestupku je pak dle zákona o přestupcích určena mimo jiné okolnostmi spáchání přestupku.15 💬 Okolnost spočívající ve skutečnosti, že byl přestupek spáchán v době existujícího nouzového stavu, popřípadě jiného výše popsaného stavu, tak s ohledem na konkrétní situaci může představovat přitěžující nebo polehčující okolnost. Dle našeho názoru půjde v praxi v drtivé většině případů o okolnost přitěžující. Jako okolnost odůvodňující uložení přísnějšího správního trestu se nabízí zejména situace, kdy by pachatel existenci nouzového stavu využil ve svůj prospěch.16 💬
V neposlední řadě je nutné upozornit na skutečnost, že porušení přijatých krizových, mimořádných či pandemických opatření, zejména pak porušení zákazu volného pohybu osob, může za jistých okolností naplňovat nejen skutkovou podstatu zmíněných přestupků, ale i skutkovou podstatu trestného činu. Konkrétně trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci a šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti.17 💬
Přestupek dle opatření zrušeného soudem
Česká republika je materiální právní stát s odpovídajícími ústavně zakotvenými principy a zásadami. Proto mimo jiné platí, že není právně postižitelné jednání, kterým bylo porušeno krizové opatření, jež bylo (nebo jeho relevantní ustanovení) později zrušeno Ústavním soudem, nebo mimořádné či pandemické opatření, jež bylo (nebo jeho relevantní část) později zrušeno správním soudem.18 💬 Opačný přístup by byl jednoznačně ústavně nekonformní. Tento závěr (jakož i následující úvahy) je o to významnější, že praxe posledních měsíců ukazuje, že zejména ministerstvo zdravotnictví vydává nezákonná mimořádná a pandemická opatření velmi často.19 💬
Adresáti předmětného opatření mají povinnost se jím řídit, dokud je soud pro neústavnost či nezákonnost nezruší. Pokud by však za jeho porušení byli vedeni k odpovědnosti − typicky by s nimi bylo zahájeno přestupkové řízení, pak je nutným důsledkem pozdějšího zrušení předmětného opatření zastavení přestupkového řízení. Adresátům povinností stanovených takovým opatřením lze doporučit, aby při kontrole jejich plnění neakceptovali vydání příkazu na místě.20 💬 V případě zahájení přestupkového řízení navrhli jeho přerušení21 💬 nebo toto řízení procesně prodlužovali (popřípadě se proti rozhodnutí o vině za spáchání přestupku a uložení pokuty odvolali), a to do okamžiku, než bude předmětné opatření zrušeno soudem. Pak bude správní orgán nucen přestupkové řízení zastavit, a to ex offo (z úřední povinnosti).
V této souvislosti je vhodné připomenout, že mimořádné a pandemické opatření je opatřením obecné povahy a návrh na jeho zrušení (nebo jeho části) je oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech předmětným opatřením zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření jen společně s takovým návrhem.22 💬
Naopak, krizové opatření vlády bude mít s ohledem na obecnost předmětu i adresátů zpravidla materiálně povahu jiného právního předpisu ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky, potažmo § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.23 💬 Navrhnout zrušení takového opatření nebo jeho jednotlivých ustanovení tak mohou pouze vybrané subjekty.24 💬
Pro přehlednost si dále rozebereme jednotlivé situace, které mohou v praxi nastat:
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
