Ačkoliv za poslední čtyři roky bylo svoláno nejvíce poslaneckých schůzí v historii samostatného českého státu, pod stůl s koncem této sněmovny spadne přes 500 navržených zákonů. Jak už napsal novinářský kolega Petr Holub pro Seznam Zprávy, „v končící éře Babišovy vlády přitom bylo schváleno nejméně zákonů v historii, pokud necháme stranou dvouleté období 1996−1998“ − a to je ještě nutné vzít v potaz údaje, že několik desítek právních norem bylo schváleno v rámci boje vlády Andreje Babiše s covidovou pandemií.
Než se podíváme na to, jaké zásadní zákony přes současné poslance neprošly, je dobré se na chvíli zastavit u důvodu, proč byli zvolení poslanci tak málo produktivní. Je známým faktem, že vládní návrhy prochází sněmovnou ve standardních časech snadněji než poslanecké pokusy. Babišova vláda se nicméně nacházela v jiné situaci. Jako menšinový kabinet opírající se o tichý souhlas KSČM většinu ve sněmovně neměla, a tím pádem hůře prosazovala své návrhy. Navíc se mezi levicovými sociálními demokraty a Babišovým hnutím, které občas nějakou tu novelu odhlasovalo s pravicovými stranami, už od začátku tvořily spory o kabinetní priority.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později