Martin Fruwein nebyl jediným právníkem, který se aktivně účastnil stavovského povstání, v direktoriu působili kromě něho z městského stavu i jeho bratr Benjamin jako tajemník či Jan Oršinovský a Daniel Škréta Šotnovský ze Závořic jako členové direktoria, kteří se po bitvě na Bílé hoře zachránili útěkem do exilu. Popraveni naopak byli příslušníci panského stavu Jáchym Ondřej Šlik a Václav Budovec z Budova, kteří kromě členství v direktoriu zastávali soudcovské funkce, Šlik jako nejvyšší zemský sudí a Budovec jako prezident Apelačního soudu. Potvrdila se tak opět skutečnost, že právníci, a to především advokáti, jsou svojí profesí předurčeni k tomu, aby se podíleli na politických a společenských změnách a aktivně se účastnili revolucí a povstání.
Martin Fruwein a jeho mladší bratr Benjamin přišli do pražských měst v době, kdy zde sídlil dvůr Rudolfa II. Není jisté, zda přišli z Horní Falce nebo z Dolního Slezska, jejich rodným jazykem byla však nejspíše němčina.
Oba bratři Fruweinové se postupně stali zdejšími měšťany a advokáty, nábožensky se jako protestanti přiklonili k Jednotě bratrské. Císař Rudolf II. Fruweiny povýšil do vladyckého stavu, získali tak predikát „z Podolí“ a erb. Stali se nepochybně známými osobnostmi, považovanými právem za vynikající právníky.
Mezi stálé klienty Martina Fruweina patřil i Petr Vok z Rožmberka. Fruwein byl Vokovým jorgeltníkem, což znamenalo, že pána z Rožmberka zastupoval a poskytoval mu právní pomoc v jeho věcech za roční paušální odměnu. O konkrétních poskytnutých službách se lze dočíst v Životech posledních Rožmberků Václava Březana. Dne 25. října 1603 tak „Jeho Milost císařská, jakožto král český milost učiniti ráčil panu Petru Vokovi z Rožmberka za tři léta pořád zběhlá na poručníky a zástupce u soudu, jenž Vintíř, kancléř páně, Václav Skalište, Adam Linhart, Mikuláš Rýdl, Martin Fruwein, Vojtěch Koutský, společně nebo rozdílně k zisku i ztrátě“, je zaznamenáno, že ve dnech 28.−29. prosince 1609 byl Fruwein spolu s dalšími právními zástupci v Třeboni, kde jim byla zaplacena odměna za jejich právní služby.
Není vyloučeno, že právě Petr Vok z Rožmberka ovlivnil i vstup Martina Fruweina do politického dění. V červnu 1609 byl Fruwein zvolen členem direktoria, třicetičlenné stavovské vlády, jehož čestným předsedou byl právě Petr Vok. 9. července 1609 Rudolf II. podepsal Majestát, který v intencích české konfese formuloval Václav Budovec z Budova.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později