Rok a půl trvající sociální izolace dětí v důsledku domácí výuky a omezení mimoškolních aktivit se podepsala nejen na hloubce školních znalostí a nemožnosti se setkávat s kamarády při sportu či jiných zálibách. Děti a mladiství v Česku strávili v době covidové pandemie více času doma než kdykoliv předtím a kontakt mezi nimi se přesunul zejména na sociální sítě. Častější brouzdání na internetu ale kromě sociálního kontaktu znamenalo i úskalí v podobě kyberšikany. Ačkoliv se děti a mladiství stávají terčem hlavně dospělých internetových predátorů, často kyberšikana vzniká ve školních kolektivech, protože zvolna navazuje na šikanu klasickou. Počet případů kyberšikany přitom podle statistik Policie ČR každý rok narůstá.
Podle advokáta Štěpána Ciprýna je rozhodujícím faktorem, který přispěl k nárůstu četnosti kyberšikany během koronavirové pandemie, zejména to, že před pandemií děti trávily většinu svého denního času ve škole, kde není moc prostoru pro využívání multimediálních přístrojů, pokud neslouží k výuce. Žákům tak zbyl čas na manipulaci se svými mobily pouze přes krátké přestávky. Jenže za poslední rok bylo všechno jinak. Veškerá výuka probíhala přes internet „Dětem se otevřelo mnohem více příležitostí, při kterých šlo kyberšikanu provozovat. Zaznamenali jsme rapidní nárůst kyberšikany spojené s distanční výukou. Velmi často se děti adaptují na nové aplikace, přes které výuka probíhala, rychleji než jejich starší lektoři, a právě v tomto případě vzniká možnost šikany. Časté bylo posmívání se spolužákům za to, jak vypadá jejich pokojíček a podobně,“ vysvětluje Ciprýn.
Díky školnímu kolektivu se oběti kyberšikany a agresoři ve velké většině případů znají i osobně. Paradoxem pandemie v této situaci se tak stalo omezení sociálních kontaktů, které znamenalo i méně možností pro agresory k seznámení se s potenciálními oběťmi. „Anonymita, kterou sociální sítě a internet zdánlivě poskytují, byla důležitým faktorem již před pandemií v tom smyslu, že řada projevů kyberšikany navazovala na osobní setkání ve školním prostředí, což nyní kvůli distanční výuce opadlo,“ konstatuje advokát Jiří Matzner. Ani to ale nárůst kyberšikany nicméně neomezilo.
Kyberšikanu trestní zákoník nezná
Kyberšikana v českém právním prostředí přitom výslovně upravená není. „Je to velmi rozšířený jev, ale vnímáme ji spíš jako pojem, který se svými projevy může lišit. Skutků, které může kyberšikana naplňovat, je mnoho a kyberšikanózní jednání může být kvalifikováno jako trestný čin, přestupek, ale i jako občanskoprávní spor,“ vysvětluje policejní mluvčí Jakub Vinčálek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později